Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Přes 200 tisíc osob z Ukrajiny už obdrželo v Česku speciální víza

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku
Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku
Foto: Halin Selasicz / INCORP images

Přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny dorazilo do Česka a dostalo speciální víza. Na twitteru o tom v neděli informovalo ministerstvo vnitra. Lidé prchající před válkou, kterou před více než třemi týdny vyvolala ruská invaze, se také hlásí cizinecké policii.

Ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že Ukrajincům prchajícím před válkou již bylo uděleno přes 200 tisíc speciálních víz. Jen za včerejšek jich bylo vydáno přes pět tisíc. Cizinecké policii se zatím přihlásilo přes 107 tisíc uprchlíků.

Sobota 19. 3. a počet udělených víz a registrací ??⬇️ pic.twitter.com/LnZSOwgL2P

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 20, 2022

Lidé mají od příjezdu do Česka 30 dnů na nahlášení se cizinecké policii. Děti do 15 let nemusí svůj pobyt ohlašovat, podle údajů ministerstva vnitra je jich mezi uprchlíky zhruba čtvrtina. O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

Stále platí, že do Česka od začátku ruské invaze přišlo zhruba 270.000 válečných utečenců z Ukrajiny, řekl dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Připomněl, že takzvaný typový plán pro velkou migrační vlnu z Ukrajiny, vypracovaný v roce 2015, byl postaven na předpokladu 20.000 příchozích lidí měsíčně.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek řekl, že Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Je to něco přes 200.000 lidí. "Česko skutečně balancuje na hraně svých kapacit," uvedl dnes Rakušan.

Vláda se ve středu dohodla s kraji na počtech uprchlíků, pro které budou zajišťovat ubytování. Přerozdělováni už jsou zájemci z Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje, kde docházejí kapacity. Uprchlíky do jiných krajů převážejí hasiči.

Senát ve čtvrtek schválil a prezident Miloš Zeman vzápětí podepsal tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol. První zjednodušuje postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Podle další předlohy budou moci příchozí z Ukrajiny pracovat bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Uprchlíci získají příspěvek 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat finanční příspěvek. Zatím se počítá s 3000 korunami na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc.

Třetí zákon umožní školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna.

Témata:  uprchlíci Ministerstvo vnitra České republiky Vít Rakušan

Související

Aktuálně se děje

23. července 2026 12:30

23. července 2026 5:00

Počasí se o víkendu zkazí. Po teplé sobotě bez mráčků přijde zlom

Víkend přinese výraznou změnu počasí. Zatímco sobota nabídne slunečnou oblohu a teplé letní počasí s teplotami až 29 °C bez srážek, v neděli dorazí od jihozápadu oblačnost s deštěm, přeháňkami a místy i bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační foto

Chystá se další zásadní změna ve vzdělávání. Tentokrát se dotkne mateřských škol

Ministerstvo školství přichází s plánem na výrazné prodloužení doby, kterou by nejmladší generace měla povinně strávit v mateřských školách. Šéf rezortu Robert Plaga navrhuje, aby se současná jednoroční povinnost zdvojnásobila na dva roky. Hlavním cílem tohoto opatření je poskytnout včasnou podporu dětem, které pocházejí ze sociálně znevýhodněného nebo méně podnětného rodinného prostředí, a zvýšit tak jejich šance na úspěšné zvládnutí pozdější školní výuky.