Do Česka přišlo od začátku ruské invaze z Ukrajiny zhruba 270.000 válečných utečenců. Zástupci vlády v minulých dnech uvedli, že ČR je v přijímání uprchlíků na hranici svých kapacit. Vláda se dohodla s kraji na počtech uprchlíků, pro které budou ubytování zajišťovat. Nyní se přerozdělují zájemci z Prahy, Středočeského či Jihomoravského kraje. Na některých místech se už proto začalo využívat také nouzového ubytování například v tělocvičnách. Tělocvičny základních škol se k tomu ale zatím spíš nevyužívají, řekl ČTK předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

Pokud škola své prostory k ubytování uprchlíků poskytne, bude to podle ministerstva školství mít pravděpodobně zásadní vliv na její každodenní provoz. "Nezbytně nutné je v maximální míře oddělit oba provozy (jeden pro ubytované a druhý pro žáky) a minimalizovat jejich křížení," uvedl úřad. Žáci a ubytovaní uprchlíci by se nikde ve škole neměli potkávat. "Zajistit je nutné intenzivní úklid ve zvýšené frekvenci, stanovit preventivní hygienická opatření i pravidla postupu při výskytu infekčních onemocnění," informovalo ministerstvo.

Podle něj je možné, že kromě tělocvičny nebude moct škola využívat i další prostory pro výuku. "V takovém případě bude zřejmě nutné přistoupit k dočasné úpravě rozvrhu, případně jeho zkrácení," uvedl úřad. V případě tělocviku ale doporučil ho úplně nevynechávat a organizovat jej venku.

Zřizovatel se školou musí ubytování uprchlíků koordinovat s krizovým štábem kraje a hasiči, kteří mají na starosti ochranu obyvatelstva. Prostory pro ubytování uprchlíků se ve škole musí označit tak, aby bylo jasné, které toalety, sprchy nebo jídelny k nim patří. Využít se dají také pomůcky pro označení ubytovaných a personálu. Vhodné je kromě toho zajistit tlumočníky, určit prostor pro domácí zvířata a místo pro uložení cenností. V provozním řádu pro ubytované by se také měly zakázat drogy, alkohol nebo kouření.

Ministerstvo upozornilo, že v případě nouzového ubytování, je potřeba brát v úvahu i jeho rizika. Zmínilo například nebezpečí krádeží a výtržností, konflikty v mezilidských vztazích, jazykovou bariéru nebo péči o nemocné či domácí zvířata.

Celkový počet lidí, které válka do středy vyhnala z domovů, odhaduje OSN na 9,56 milionu. Dalších 2,2 milionu lidí údajně odchod zvažovalo.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí více než tři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR zhruba dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.