"Sama jsem původně architektka, která se učí," řekla Maceková, která se specializuje právě na adaptaci měst na klimatickou změnu. Adaptace měst je totiž stále nový fenomén, proto zatím není odborníků dostatek. "A udělat správně řešení není samozřejmost. Je potřeba se učit, jak to dělat dobře a lépe," poznamenala Maceková. Nadace Partnerství vydala i publikaci s názvem Příjemné a odolné město, která může sloužit jako manuál pro samosprávy a také jako zdroj argumentů a informací pro lidi, protože je stále potřeba šířit mezi nimi osvětu.

Maceková vytvořila seznam doporučení, jak při adaptaci města postupovat. "První je, aby se zachovalo, co existuje. Pečovat o vzrostlé stromy v prostředí dnešních měst je náročný úkol a musíme stromy podpořit, aby dokázaly ve městě přežít. Druhým doporučením je umožnit zasakování vody a najít všechny způsoby, jak vodu ve městě udržet," řekla Maceková. Ondřej Fous, který se stará jako zahradník o Čelakovského sady v centru Prahy, zmínil, že když jsou dvě třetiny plochy ve městě zastavěné, tak při ročním úhrnu srážek 500 milimetrů lze s nadsázkou říct, že pro volné zelené plochy je možné využít úhrnu srážek, který by odpovídal 1500 milimetrů. Což je dost vody na ochlazení a zalévání.

A jelikož voda v létě chladí, je potřeba ve městě dělat velké, střední i malé vodní plochy a budovat zelené koridory, ne jen pár ostrůvků. "Velké plochy zeleně pomůžou, je potřeba dělat zelené střechy a fasády, a když horko přijde, je potřeba ve městě pro zranitelnou část populace vytvořit zastíněná a ochlazovací místa," řekla Maceková. Zároveň je pro města důležité dobře hospodařit v okolní krajině.

Samostatné téma je podle ní adaptace domů. "Technologie jsou už známé, jen se musejí důsledně používat," řekla Maceková.