Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu Deníku N řekla, že po Velikonocích bude jednat ve Spojených státech se svým protějškem Lloydem Austinem a chce otevřít i téma americké přítomnosti v ČR. Podle Jurečky debata kabinetu na toto téma ještě ani nezačala.

Česko by mohlo podle Černochové uzavřít dohodu jako Slovensko, na jejímž základě Američané mohou v zemi využívat dvě vojenské základny. Nalézt dohodu by podle ní chvíli trvalo, v Česku by ji schvalovaly obě komory Parlamentu. Jurečka dnes řekl, že téma bude jen jednou z věcí, o kterých by mohla Černochová v USA mluvit, primárně se na cestu chystá kvůli jiným záležitostem.

O tématu podle Jurečky ještě nejednala vláda. "Budeme o tom diskutovat, ani to není o tom, že by vláda rozhodla. Musí to být na základě široké diskuse a konsensu," řekl. O základnách je připravený diskutovat, podstatné budou konkrétní podmínky. "Střední a středovýchodní část republiky by si něco takového zasloužila. Řekněme Přerov, Mošnov, to jsou lokality, které by si něco takového zasloužily. Ale předbíháme, vůbec jsme se o tom ještě nezačali bavit," dodal.

Pokud se nezmění situace v Rusku prezidenta Vladimira Putina, nezbývá než posilovat obranyschopnost, uvedl v Partii místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Podotkl, že v Mošnově už se pracuje na velkém logistickém centru pro českou armádu. "Pokud by to měla být základna NATO, pak je to o společenské diskusi," řekl. Vondrák. Je zastáncem jednání, ale nechtěl v této věci hovořit za celé hnutí ANO, protože téma je dosud čerstvé.

Premiér Petr Fiala (ODS) v České televizi a televizi Nova v sobotu zdůraznil, že se jedná o záležitost, kterou musí schválit obě komory Parlamentu. "Hledáme všechny prostředky pro to, abychom zajistili naši bezpečnost, abychom posílili východní křídlo Severoatlantické aliance a dokázali čelit takové agresivní politice, jakou dnes předvádí Rusko Vladimíra Putina," řekl.

Černochová chce s americkým ministrem obrany jednat také o nákupech České republiky, například o vrtulnících. Součástí dubnové cesty bude také převoz ostatků brigádního generála Františka Moravce do Česka. Někdejší velitel československé rozvědky pracující pro exilovou vládu v Londýně Moravec bude pochován podle svého přání v rodné Čáslavi.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.