Ceny pohonných hmot rostou navzdory opatření, které vláda přijala kvůli jejich zdražování. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění až o 1,80 koruny na litru. V současné době ale řidiči tankují paliva dráž než před snížením spotřební daně.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy k očekávanému zlevnění o korunu a osmdesát haléřů nedošlo. "Důvodem mizivého viditelného účinku snížení spotřební daně je fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže," uvedl ve svém nedělním komentáři, který má server EuroZprávy.cz k dispozici. 

Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenský útok na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu zhruba 37,40 koruny a litr nafty zhruba 36,40 koruny. Jen během dvou týdnů po začátku ruské invaze cena benzinu vystoupala až na průměrných 47,26 koruny na litr 10. března a cena nafty na průměrných 49,57 Kč/l 13. března. V dalším období ceny sice klesly, od konce dubna ale zejména u benzinu průměrná cena už většinou jen stoupala. V reakci na vysoké ceny paliv vláda zavedla kontroly marží u prodejců paliv, rozhodla o dočasném snížení spotřební daň z nafty a benzinu a plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání tzv. biosložky do paliv od července.

Podle Kovandy jedním z důvodů rychlého návratu cen nad úrovně před snížením daně je i vývoj na světovém trhu s ropou a na rotterdamské surovinové burze, kde se paliva prodávají velkoobchodně.