V porovnání s průzkumem z roku 2017 se význam prezidentských voleb pro Čechy nezměnil, mírně ale klesl u komunálních voleb, které se tak dostaly na stejnou úroveň jako volby do Sněmovny. Nicméně rozdíly ve vnímání důležitosti mezi prezidentskými, komunálními i poslaneckými volbami jsou minimální.
Důležitost voleb hodnotila tisícovka respondentů na pětibodové škále. Čím vyšší číslo volbám přiřadili, tím bylo podle nich hlasování zásadnější. Prezidentské volby si vysloužily průměrně čtyři body a volby do obecních zastupitelstev a do Sněmovny shodně průměrných 3,9 bodu.
Krajské volby dostaly průměrných 3,7 bodu. Evropské volby skončily s průměrnými třemi body a senátní s 2,9 bodu. Proti roku 2017 se průměr u voleb do Evropského parlamentu zvýšil o 0,3 bodu, a předstihl tak v hodnocení důležitosti hlasování do Senátu. "Nejrychleji v poslední době roste podle mínění veřejnosti důležitost voleb do Senátu a Evropského parlamentu, přesto tyto volby v porovnání s ostatními výrazně zaostávají," doplnili autoři průzkumu.
Podle nich je patrná souvislost při porovnání skutečné volební účasti a deklarované důležitosti jednotlivých voleb. V této souvislosti STEM zmínil, že nejvyšší volební účast byla u volby prezidenta v roce 2018 při druhém kole hlasování a ve volbách do Poslanecké sněmovny před třemi lety a tyto volby zároveň patří ve vnímání veřejnosti mezi nejdůležitější. "Tomuto trendu se v poslední době mírně vymykají pouze volby do obecních zastupitelstev, které lidé podle průzkumu považují za relativně důležité, ale reálná volební účast byla nižší," uvedl STEM.
Druhého kola přímé volby prezidenta se před dvěma lety zúčastnilo téměř 67 procent lidí, k volbách do Sněmovny v roce 2017 přišlo 61 procent lidí. V obecních volbách před dvěma lety hlasovalo 47 procent lidí a v senátních volbách v témže roce při prvním kole 42 procent a v druhém kole 16,5 procenta voličů. K evropským volbám loni přišlo zhruba 29 procent Čechů.
