reklama

Sběr dat se uskutečnil letos na vzorku více než 1000 respondentů ve věku od 15 let.

Nejdůvěryhodnějším zdrojem informací o koronaviru byli podle průzkumu lékaři, kterým důvěřuje 84 procent lidí, a dále rodina a přátelé. "Je zajímavé, že v tak odborném tématu jako je pandemie koronaviru lidé více důvěřují svým blízkým než například vědcům. Vládu nebo novináře dokonce v důvěryhodnosti přeskočili i sousedé, tedy většinou cizí lidé bez jakékoliv odbornosti," uvedl partner Ami Communications Jan Kučmáš.

Nejlépe hodnoceným médiem v souvislosti s koronavirovým zpravodajstvím je Česká televize, kterou spontánně zmínilo 29 procent lidí a dalších deset procent uvedlo televizi obecně. Tam také Češi získávali informace o pandemii a opatřeních nejčastěji. Alespoň jednou denně si ji za tímto účelem zapnulo 48 procent lidí. Druhým nejčastějším zdrojem informací o koronaviru byly zpravodajské weby, kde je vyhledávalo 39 procent dotázaných. Pět procent lidí důvěřuje webům, které jsou označovány za dezinformační.

"Nárůst důvěry v televizní formát obecně může souviset s tím, že se televiznímu zpravodajství dařilo komunikovat rychle se měnící vládní nařízení a dát dostatek prostoru vědcům a expertům, kteří pomáhali veřejnosti se ve složité situaci snáze orientovat. Nejtěžší pozici měl v tomto období pochopitelně tisk, který nemohl dostatečně pružně reagovat," dodal Kučmáš.

Senioři proti zbytku populace důvěřují médiím méně. Největší důvěru mají v rádia (64 procent), vede Český rozhlas. Mladí lidé ve věku 15 až 29 let naopak nejvíc věří sociálním sítím.  Nejmenší důvěru v sociální sítě má generace 30 až 44 let, ta naopak ze všech věkových skupin nejvíce důvěřuje tisku (62 procent).