Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průzkum: Po výuce na dálku přibylo žáků, kteří rádi chodí do školy

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Po obnově prezenční výuky letos na jaře ubylo žáků, kteří neradi chodí do školy. Množství těch, kteří do ní dochází rádi, vzrostlo ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 z 65 na 80 procent. Počet žáků, kteří měli špatnou náladu či pocity podrážděnosti, v době výuky na dálku narostl. Duševní nepohodou jich trpěla čtvrtina napříč ročníky, jejich problémy souvisely hlavně s nestíháním probírané látky.

Vyplývá to z výzkumné zprávy projektu o dopadech pandemie covid-19 na vzdělávání, o které ČTK informoval sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Podle autorů výzkumu by se opatření po návratu dětí do škol měla zaměřit kromě doučování také na podporu duševní pohody a vztahů mezi dětmi.

Průzkum udělala společnost Kalibro Projekt mezi 4. červnem a 7. červencem, zúčastnilo se ho 2243 žáků a rodičů prvních až devátých tříd základních škol. Kalibro oslovilo vedení škol, které následně dotazník rozeslalo respondentům.

Podle výsledků si žáci kvůli pandemii uvědomili význam socializační funkce školy a důležitost kontaktu se spolužáky a učiteli, uvedli autoři výzkumu. Podíl čtvrťáků a páťáků, kteří mají rádi prezenční docházku do školy, se podle nich proti době před výukou na dálku zvedl o 15 procentních bodů na čtyři pětiny dětí.

Kritičtější zůstali starší žáci a ti, kteří v době výuky na dálku nestíhali učivo, i když i jejich vztah ke školní docházce se podle výzkumu mírně zlepšil. Naopak výrazněji kladnější vztah si ke škole vytvořily hlavně děti, které by chtěly dosáhnout vyššího vzdělání. Pozitivněji se k prezenční docházce vyjadřovali také školáci bez vlastního zařízení pro on-line výuku.

Zejména žáci se špatným vztahem ke škole trpěli v době distanční výuky duševní nepohodou. To, že mívají špatnou náladu, jich na jaře přiznalo o pětinu víc než dříve. Narostly také pocity podrážděnosti a ve vyšších ročnících problémy se spánkem.

Podle autorů výzkumu by se stát měl i proto snažit výuce na dálku plošně již vyhnout. "Vzhledem k dlouhodobým nákladům zavření škol a dopadům na wellbeing dětí by zachování prezenční výuky při případných dalších vlnách pandemie mělo být prioritou oproti jiným složkám života (například hromadná setkávání, některé služby) a výdajům na preventivní opatřením jako například testování," upozornili. Podporu pro školy a žáky je podle nich potřeba zaměřit nejen na dohánění učiva, ale i na motivaci, volnočasové aktivity a duševní zdraví. Pomoci by mohly peníze na rozvoj poradenských pracovišť a další vzdělávání učitelů a ředitelů, podpora vzniku týmů školních odborníků či úprava obsahu vzdělávání a přípravy budoucích učitelů, uzavřeli.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

15. září 2025 11:09

Lucie Borhyová zazářila ve žlutých šatech. Tohle na Nově neuvidíte

Z televize je Lucie Borhyová zvyklá na náležitou péči stylistů, ale občas se musí obléknout i ona sama. Nemoderuje totiž jenom Televizní noviny na Nově, ale i nejrůznější společenské akce. Na jedné takové v uplynulých dnech oslnila v krásných žlutých šatech. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Energetika, ilustrační fotografie.

Komentář

Kdy fixovat ceny energií? Vyplatí se sledovat i vývoj v Německu

Okamžitá cena velkoobchodní elektřiny v Německu dnes klesla nejníže od začátku letošního roku, na úroveň 8,83 eura za megawatthodinu. Signalizuje takto nízká cena na klíčovém evropském trhu také možné další zlevnění elektřiny v Česku, které je na německý trh poměrně úzce navázané? Vyplatí se českým domácnostem posečkat s fixací cen elektřiny, ale i plynu, jehož cenový vývoj je s vývojem cen elektřiny spjatý?