Průzkum: Více než polovina lidí je toho názoru, že by se Česko neubránilo

Většina obyvatelstva tradičně podporuje myšlenku, že suverenitu státu je třeba hájit za každých okolností, což v aktuálním průzkumu potvrdilo 84 procent dotázaných. Opakující se menšina, která tomuto postoji odporuje, představuje přibližně desetinu respondentů, přičemž v tomto průzkumu to bylo 13 procent.

Změna v postojích veřejnosti k otázce obrany vlasti byla patrná po vpádu ruské armády na Ukrajinu v loňském roce. "Výsledky průzkumu z jara 2022 ukázaly významný nárůst odhodlání bránit suverenitu o osm procentních bodů. Avšak v aktuálním průzkumu se podíl těch, kteří tento názor sdílejí, opět snížil a vrátil se přibližně na úroveň z roku 2020," uvedli autoři.

Pochybnosti o schopnosti Česka bránit se v případě konfliktu vyjádřilo 56 procent respondentů. Na druhé straně věří, že by země byla schopna obrany, 40 procent obyvatel. Dochází tak k nárůstu důvěry lidí ve schopnost země bránit se o 13 procent oproti roku 2022.

Otázka důležitosti obrany rozděluje českou veřejnost - zhruba polovina lidí nepovažuje obranu za klíčovou, argumentují tím, že "velmoci stejně rozhodují o osudu malých zemí, jako jsme my." Tato otázka vyvolává v české společnosti rozdílné názory, protože opačný postoj sdílí stejně velká část populace.

Podobně rozdělená je společnost i v otázce nákladů na obranu. Skoro polovina dotázaných je vnímá jako zbytečné zatížení státního rozpočtu, zatímco 50 procent tuto skladbu názoru nesdílí. "Náklady na obranu jsou aktuálně více podporované než v předešlých měřeních, konkrétně v letech 2016 až 2022, kdy převažoval názor, že jsou jen zbytečným břemenem pro státní rozpočet," poznamenali analytici.

Témata:  průzkumy,  Armáda České Republiky