Rusové podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ztratili morální nárok oslavovat konec druhé světové války.

"Vladimir Putin v projevu navázal na nepravdivé informace a účelové zkreslování historie i současnosti, kterými se ruská propaganda snaží ospravedlnit ničím nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině. Nemá smysl se ohrazovat proti každé jednotlivé lži, která v Moskvě zazněla, projev ale potvrdil důležitost jednotného a razantního postupu Západu proti agresorovi," uvedl Fiala.

Hrůzy druhé světové války podle Lipavského vedly k sepsání Charty OSN, do níž byl vetkán zákaz útočné války. Rusko to podle šéfa české diplomacie porušilo, a tudíž nemá morální nárok oslavovat konec války. "Dnes když vidíme, co ruská vojska na Ukrajině provádí, tak to je srovnatelné s tím, co bylo to nacistické řádění i na Ukrajině a jinde v Evropě," uvedl na tiskové konferenci. "Putinův projev je kompletně odtržený od reality," dodal.

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) poznamenal, že ruský prezident neřekl, že "vyhrává a mobilizuje, aby Ukrajinu dorazil". "V zásadě zmínil jen část Donbasu. Evidentně tak zužuje své vojensko-politické cíle. Putinovi dochází, že prohrává. Myslím, že všichni okolo něj si uvědomují, že se řítí do velkého průšvihu. Ruská vojska nebyla schopna požadavky naplnit,“ uvedl Žáček v tiskové zprávě.

"Je evidentní, že jeho armáda na Ukrajině nezískala žádný úspěch, kterým by se mohl chlubit. A je zodpovědná pouze za desítky tisíc mrtvých Ukrajinců a Rusů. Tak jen zopakoval 123 starých lží a zamíchal je do historické demagogie," uvedl na twitteru místopředseda Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ruský prezident v projevu vršil lež za lží. "Jeho výklad historie je nebezpečím pro celý civilizovaný svět, protože podlehl své zrůdné ideologii a přesvědčil o ní také velkou část ruského obyvatelstva. Agresorem je ale Rusko. Válka skončí, až přestane vraždit nevinné lidi," uvedla na twitteru.

Lež za lží viděl v projevu také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). "Já bych považoval za jediné správné rozhodnutí, aby stanul před tribunálem v Haagu a vyfasoval doživotní svěrací kazajku. A i tak by to bylo málo za to, co způsobil!" napsal

Putin ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu. NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.

Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.

Fiala v rozhovoru s Die Welt varoval před ustupováním Putinovi

Ruský prezident Vladimir Putin vede již roky válku proti Evropě. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým deník Die Welt to řekl český premiér Petr Fiala, který varuje před ustupováním autoritářským režimům. Fiala prohlásil, že Česko bude ukrajinské armádě čelící ruské invazi pomáhat, jak bude moci, neboť jinak mohou jednou ruští vojáci stát na českých hranicích a poté i na německých.

"Ukrajině jsme zbraně dodávali již před válkou. Byli jsme první zemí. Po ruské agresi jsme byli jedni z prvních, kdo poslali i těžké zbraně," řekl Fiala. "Rakety, tanky, vše, co můžeme. Mnohé jsme měli na skladě, další jsme koupili," uvedl.

Česko dodává zbraně Ukrajincům podle Fialy nejen kvůli tomu, že bojují za svou zemi, ale že bojují i za svobodu Čechů. "Pokud nebude Putin na Ukrajině zastaven, bude jeho armáda jednou na našich hranicích. Nejdříve zřejmě v Pobaltí, pak ale brzy i v Česku. A jednou i na německých hranicích," řekl.

"Putin vede již roky válku proti Evropě! Hybridní, přes dezinformace a kybernetické útoky a stále častěji i vojensky," řekl český premiér s tím, že Putin jasně sdělil, že si přeje Evropu vrátit do doby sfér vlivu Sovětského svazu. Do područí Moskvy tehdy patřila i Praha.

To, že se ustupování agresorovi nevyplácí, připomenul Fiala českou historickou zkušeností z let 1938 a 1968. V roce 1938 Západ umožnil vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi získat československé pohraničí, ale druhé světové válce to nezabránilo. V roce 1968 pak vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem vtrhla do Československa, aby zabránila jeho přechodu k demokracii.

V rozhovoru Fiala vyjádřil pochopení pro to, jak těžký obrat musela německá politika po ruské invazi učinit. Německo totiž po desetiletí sázelo na dobré vztahy s Ruskem, což si Moskva podle kritiků vysvětlovala jako slabost. Německo po zahájení nynější invaze začalo dodávat Ukrajině zbrojní materiál a po určitém zdráhání souhlasilo i s poskytnutím těžkých zbraní.

Fiala, který před týdnem ve čtvrtek jednal v Berlíně s kancléřem Olafem Scholzem, listu Die Welt řekl, že Německo může s vyzbrojením Ukrajiny pomoci i tak, že přenechá některou západní techniku Česku výměnou za to, že česká armáda předá ukrajinské straně svou výzbroj sovětského původu. Na tom se Fiala se Scholzem dohodli.

Tématem rozhovoru deníku Die Welt s českým premiérem byla i kritická prohlášení Ukrajiny na adresu některých západních spojenců, mimo jiné Německa. Fiala poukázal na to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj činí těžká rozhodnutí pod tlakem války. A to se může odrazit i v prohlášeních a v emocích, které Kyjev vyjádří. "Pro některé západní politiky to může být bolestivé. Ale možná i právě to pomáhá dát věci trochu do pohybu," dodal.