Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Roušky při sportu omezují dýchání i vidění, upozorňuje šéflékař olympioniků

Covid-19, ilustrační foto
Covid-19, ilustrační foto
Foto: pexels.com

Šéflékař Českého olympijského výboru Jiří Neumann je dalším odborníkem, který považuje používání roušek při sportu minimálně za problematické. Ochrana dýchacích cest je omezující nejen pro dýchání, ale například také pro vidění. To může vést ke kolizím. S povinnou rouškou pro všechny s výjimkou profesionálů vláda počítá od čtvrtka, kdy v omezeném režimu otevře fitness centra a další vnitřní sportoviště.

Rouška bude povinná uvnitř při trénincích i při zápasech. Představitelé fitness center i sportovních organizací se proti tomuto rozhodnutí ministerstva zdravotnictví hned v neděli ohradili a Národní sportovní agentura hodlá ještě jednat o zrušení této podmínky.

Za velmi obtížně proveditelnou ji považuje i šéflékař českých olympioniků Neumann. "Je to samozřejmě nesmysl. Je to hloupé pro sport vytrvalostního charakteru. Když budu dělat nějaký vytrvalostní sport, tak ta rouška vadí. Nedochází přesně k výměně dýchacích plynů. Nedá se to ani psychicky. Pokud ten sport trvá v řádu deseti minut a víc, tak je to velmi nepříjemné," popisoval v rozhovoru pro ČTK.

Nabádal ale k dodržování vládního nařízení, dokud se odpovědné instituce nedohodnou jinak. Případné tréninky s rouškou by se měly přizpůsobit ztíženým podmínkám, které se netýkají jen dýchání. "Ta rouška může vadit i smyslovým vjemům. Ten výkon, pokud má člověk roušku, nebude takový. Řada věcí není možná," upozornil.

V případě správného nasazení roušky až na horní část nosu je omezené zorné pole, což může být při některých činnostech nebezpečné. "Rozhodně bych s rouškami a malými dětmi nehrál někde na honěnou v tělocvičně. Ne snad kvůli nějakému dýchaní, to budiž. Ale zakrývají si výhled a mohlo by dojít ke srážkám hlavu na hlavu a zuby na hlavu a takovéhle věci. Může z toho být akutnější problém než případná nákaza koronavirem," doplnil Neumann.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný v neděli argumentoval, že je potřeba ke sportovcům přistupovat jako ke všem ostatním. "Právě hluboký výdech při sportovní aktivitě a další s tím spojené projevy fyzického těla je potřeba regulovat stejně u všech. Nebylo by to ani správné ani spravedlivé ani epidemiologicky odůvodnitelné," řekl.

V Česku byly roušky pro sportovce povinné jen dva týdny na jaře bezprostředně po otevření fitness center. Jakmile se k tomu 11. května přidaly tréninky a soutěže na dalších vnitřních sportovištích, měli všichni sportovci výjimku.

Používat roušky při kolektivních sportech se neúspěšně pokoušeli v zahraničí. V říjnu obletěly svět záběry z duelu španělské ligy házenkářů mezi Ademarem León a Liberbankou Cantabria, kdy hráčům v zápalu boje neustále sklouzávala rouška pod bradu.

V přípravě na start švýcarské hokejové ligy v srpnu usedly s rouškami na střídačku týmy Rapperswilu a Curychu. Na ledě si mohli hráči stáhnout roušky pod bradu, ale i jejich používání jen na střídačce se ukázalo jako neproveditelné. Mimo jiné proto, že rouška na zadýchaných a zpocených tvářích rychle provlhla, což výrazně snižuje její účinnost. V Česku by ji navíc amatéři podle chystaných pravidel měli mít na obličeji neustále.

Témata:  zdravotnické roušky sport koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

23. května 2026 17:51

23. května 2026 11:30

Brněnský pochod smrti si připomínají stovky lidí. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ministr kultury Oto Klempíř

Na povrch vyplývá temná minulost ministra Klempíře. StB údajně udal i vlastní přítelkyni

Minulost současného ministra kultury Oty Klempíře spojená s komunistickou tajnou policií začíná vyplouvat na povrch v mnohem konkrétnějších obrysech. Skutečnost, že nynější šéf rezortu kultury spolupracoval s StB, sice není úplnou novinkou, jelikož se k tomuto životnímu období sám veřejně přiznal již v roce 2019 v pořadu Prostor X, nová zjištění publicistického pořadu Reportéři ČT však odhalují dosud neznámé a velmi kontroverzní detaily jeho tehdejších schůzek s řídícími agenty.