Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ručně přepsat, kopírovat, tisknout. NKÚ odhalil, jak vypadá digitalizace Česka v praxi

Nejvyšší kontrolní úřad
Nejvyšší kontrolní úřad
Foto: Google Earth

Vybrané klíčové IT projekty na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly ani po deseti letech k letošnímu únoru dokončeny. Občané sice mohou v některých případech komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení elektronicky, úředníci však musí data ručně přepisovat, kopírovat a tisknout. 

Občané tak musí často dokládat informace, které už má státní správa k dispozici. Tento stav konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě k výsledkům kontroly prostředků určených na digitalizaci vybraných agend MPSV. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

„Tisková zpráva je v klíčových bodech v rozporu s vlastními závěry NKÚ uvedenými v kontrolním protokolu,“ uvedlo MPSV. Podle resortu navíc od konce kontrolního období v letech 2018–2023 došlo k zásadnímu pokroku, a většina výsledků současného vedení ministerstva proto nebyla součástí této kontroly.

Podle NKÚ ministerstvo na provoz a rozvoj kontrolovaných informačních systémů v letech 2018 až 2023 vynaložilo celkem 3,4 miliardy korun.

„I když občané mohou podávat žádosti o příspěvek na bydlení nebo rodičovský příspěvek on-line a přiložit k nim dokumenty digitálně, úředníci u příspěvku na bydlení musí ručně přenášet přiložené dokumenty do jiné aplikace. Při vyřizování žádostí o rodičovský příspěvek pak musí přecházet do jiného systému, kde ručně ověřují a opravují osobní údaje žadatelů,“ uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Podle NKÚ nejsou informační systémy propojené.

Ministerstvo reagovalo, že procesy pro příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek prošly kompletním redesignem. „Při jejich zpracování již nedochází k tištění a přepisování dokumentů, vyjma okrajových situací,“ sdělilo MPSV. Takové případy tvoří podle resortu jen asi dvě procenta, a náklady na automatizaci by převýšily přínosy.

NKÚ dále uvedl, že zpracování důchodové agendy v České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zůstává složité, roztříštěné a personálně náročné, přičemž stále závisí na papírových dokumentech a lidské práci. Zmínil také pomalé vyřizování žádostí o starobní důchod, kde ČSSZ v loňských prvních třech čtvrtletích překročila zákonnou lhůtu 90 dnů u 79 procent žádostí. MPSV reagovalo, že situace se od krizových let stabilizovala a žádosti jsou nyní vyřizovány v zákonných lhůtách.

NKÚ rovněž kritizoval postup MPSV při budování webové aplikace Jenda, kde došlo podle kontrolorů k porušení zákona o veřejných zakázkách. Aplikace umožňuje on-line podání a správu žádostí o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Ministerstvo podle NKÚ nechalo aplikaci vytvořit bez řádného zadávacího řízení, což kontrolní úřad označil za porušení rozpočtové kázně ve výši 93,5 milionu korun.

MPSV oponovalo, že údajné porušení zákona již bylo dříve vyvráceno. „Jenda vznikl jako součást digitálních kanálů ke stávajícím systémům pro výplatu nepojistných sociálních dávek. Toto rozšíření bylo nezbytné kvůli energetické, inflační a humanitární krizi, která způsobila prudký nárůst žádostí o dávky a enormní tlak na pobočky Úřadu práce ČR,“ uvedlo ministerstvo.

NKÚ upozornil také na to, že MPSV spravuje nákladné informační systémy pro agendu státní politiky zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek už od roku 1993. Nové projekty, které měly snížit provozní náklady z 33 milionů na tři miliony korun měsíčně, ministerstvo ani po deseti letech nedokončilo, což vedlo k tomu, že na provoz starých systémů vynaložilo o 650 milionů korun více, než očekávalo u nových systémů.

Témata:  NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Související

Aktuálně se děje

5. října 2024 15:24

Revoluce v Česku: První dáma Eva Pavlová si už brzy může měsíčně přijít na pěkný balík

Eva Pavlová i její nástupkyně či nástupci v roli partnera prezidenta nebo prezidentky si mají z nuly výrazně polepšit. Na stole totiž leží návrh, který by jí a jejím následovnicím přiklepl měsíční náhrady ve výši 95 250 korun na reprezentační údaje. Už přišla i reakce z Pražského hradu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy