Rusové by byli blázni, kdyby zastavili dodávky paliv do Evropy, řekl Zeman

Dlouhodobým národním zájmem je podle hlavy státu nebýt závislý na ruském plynu. Rusové prokázali, že jsou iracionální, nevypočitatelní a více agresivní a méně evropští, než se domníval, uvedl.

Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. EU oznámila, že chystá společnou reakci. Podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy Kreml stále drží Evropskou unii pod krkem, protože převážná část členských zemí a rozhodující energetické podniky se strachují, co si bez ruského plynu počnou.

"Takhle se ale válčit nedá. Ve strachu ne. Pokud EU chce s Ruskem účinně ekonomicky válčit, musí být připravena inkasovat také rány," uvedl Kovanda ve svém dnešním komentáři.

Podle české vlády nejsou signály, že by něco podobného aktuálně hrozilo i ČR. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) mimořádným opatřením rozhodl o tom, že zásobníky plynu v ČR budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Dosud to mělo být minimálně 30 procent.

Česko je na problémy s dodávkami plynu podle Zemana připraveno jen částečně. Možnými řešeními jsou podle něj diverzifikace zdrojů, zkapalněný plyn, nové zdroje a plynovody, ale též rozložení ústupu od uhlí do delšího časového intervalu. Vláda směřuje k roku 2033, Uhelná komise v minulém volebním období navrhla o pět let pozdější termín.

"Nejde jenom o uhelné elektrárny, ale také o teplárny, a dodávky tepla jsou samozřejmě klíčová záležitost," řekl Zeman. "Přimlouval bych se za pomalejší ústup od uhlí. Uhelná komise to navrhovala v roce 2038, to už je trochu rozumnější, ale já bych to ještě tak o deset let protáhl," dodal.

Každá země podle Zemana hájí své národní zájmy, které jsou krátkodobé a dlouhodobé. "Krátkodobý zájem je mít pohodlí, například pokud jde o dodávky ruského plynu. Dlouhodobý zájem je mít bezpečnost," konstatoval. Rusové k jeho překvapení prokázali, že jsou iracionální, nevypočitatelní a více agresivní a méně evropští, než se domníval. "Z toho vyplývá, že dlouhodobý národní zájem je nebýt závislý na ruském plynu," podotkl prezident.

Útok na Ukrajinu zničí Rusko ekonomicky, politicky i reputačně, míní Zeman

Útok na Ukrajinu zničí Rusko ekonomicky, politicky i reputačně, řekl prezident Miloš Zeman v dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj podlehl iluzi, že je Rusko všemocné. Na Ukrajinu zaútočilo 24. února. Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku. V rozhovoru uvedl, že změnil názor na základě situace.

"Není horší krok v zájmu ruského národa než zaútočit na Ukrajinu a přesto se to stalo, protože politici někdy jednají iracionálně. Dokonce jsem řekl, že jednají jako šílenci a že šílence je zapotřebí izolovat," poznamenal Zeman.

Putin podle něj podlehl mimo jiné iluzi i o síle ruské armády. Jestli má vůbec ruská agrese nějaký pozitivní přínos, spočívá v tom, že se ukázalo, že armáda je daleko slabší, než se vojenští odborníci domnívali, míní prezident. Putin se podle Zemana dopustil zločinu proti míru. Tento zločin je synonymem válečného zločinu, řekl prezident.

"Nechci se pouštět do terminologických sporů, jestli je tam (na Ukrajině) genocida nebo není. V každém případě je to vyvražďování civilního obyvatelstva, které se přinejmenším velice blíží genocidě," dodala hlava státu.

Zeman byl znám pozitivním přístupem k Rusku, na základě situace názor změnil, uvedl v rozhovoru. "Kdyby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu, budu nadále tvrdit, že například všechny významné země mají být ekonomickými partnery České republiky, že máme podporovat export do těchto zemí, že co nejvíce uchazečů například o dostavbu Dukovan znamená snížení ceny a tedy logicky přínos českému národnímu hospodářství," řekl. "Ale toto vše ve světle této agrese prostě mizí," dodal.

Pokud by Rusko použilo strategické jaderné zbraně, znamenalo by to podle Zemana, že se země vzdává své vlastní existence. "Zcela určitě by následoval odvetný úder Severoatlantické aliance," podotkl.

Na dotaz na svého ekonomického poradce Martina Nejedlého, který opakovaně čelil kritice kvůli vazbám na Rusko, odpověděl, že zásadně neopouští své přátele a už vůbec ne tehdy, když na ně útočí novináři. "Pan Nejedlý svým časem pracoval v Německu, svým časem pracoval v Rusku, ta práce v Rusku byla veřejná pro společnost Lukoil, která tady tehdy působila. A teď tam nepracuje," poznamenal prezident.

Zeman: Podpora Čechů ukrajinským uprchlíkům při pokračující válce neochladne

Pokud bude pokračovat válka na Ukrajině, podpora českého národa ukrajinským uprchlíkům neochladne. Neustále totiž uvidí jejich utrpení. V dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl prezident Miloš Zeman. Rusko Ukrajinu napadlo 24. února.

Zeman připomněl výrok generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga, podle kterého se konflikt může táhnout dlouhé měsíce nebo i roky. "Myslím si, že podpora českého národa ukrajinským uprchlíkům nevychladne, protože neustále budeme vidět jejich utrpení," řekl prezident.

Hlava státu uvedla, že se staví velmi pozitivně k ukrajinským uprchlíkům, nezměnila však svůj negativní pohled na uprchlíky z muslimského světa. Ti byli podle Zemana převážně ekonomickými migranty. Zmínil také, že přicházeli mladí zdraví muži, zatímco z Ukrajiny prchají především ženy s dětmi.

"Třetí rozdíl je v tom, že přece jenom Ukrajinci spadají do našeho kulturního okruhu, nejenom jazykově, ale například i křesťanskými kořeny a podobně, zatímco muslimští uprchlíci žijí ve velmi odlišné islámské kultuře," dodal.

Prezident očekává, že až válka skončí, řada Ukrajinců se vrátí do vlasti. "Protože to nejsou ekonomičtí migranti, protože jsou to skutečně váleční uprchlíci, kteří za normálních podmínek chtějí žít na Ukrajině," doplnil. Zároveň ale poznamenal, že co se týče romských Ukrajinců, není si jist, zda v daném případě nejde právě o ekonomické migranty.

Podle aktuálních dat, která na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra, byla v Česku udělena dočasná ochrana více než 318 tisícům lidí, v sobotu jich přibylo 1141. Cizinecké policii se včera přihlásilo dalších 1467 osob, celkově již 208 tisíc. 

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z poloviny měsíce odešlo z Ukrajiny od počátku bojů přes pět milionů lidí. Devadesát procent uprchlíků z Ukrajiny tvoří ženy a děti a většina míří do Polska.

Témata:  Miloš Zeman,  Rusko,  plyn,  ropa