Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

S likvidačními pracemi po tornádu může vypomoct až 1000 vojáků

Následky řádění tornáda v obci Hrušky na jižní Moravě. (25.6.2021)
Následky řádění tornáda v obci Hrušky na jižní Moravě. (25.6.2021)
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

S likvidačními pracemi v obcích poničených tornádem a vichřicí v Jihomoravském a Ústeckém kraji může vypomoct až 1000 vojáků s potřebnou technikou. Na dnešním zasedání to schválila vláda, informoval na twitteru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Nařízení kabinetu platí do konce srpna. Dosud se armáda mohla zapojit pouze do záchranných prací, část ze zmíněné tisícovky vojáků se na nich podílí.

Zatímco nasazení do záchranných prací je legislativně ukotveno zákony o integrovaném záchranném systému a o ozbrojených silách a schvaluje ho náčelník generálního štábu na základě žádosti hasičů nebo kraje, pomoc vojáků při likvidaci následků pohromy musela odsouhlasit vláda.

"Vláda schválila nařízení umožňující v případě požadavku ze strany kraje či integrovaného záchranného systému zintenzivnit nasazení armády při likvidaci následků tornáda a vichřice. Už nyní máme nasazeno na jižní Moravě přes 200 vojáků, nově to může být až 1000 vojáků s potřebnou technikou," uvedl Metnar.

Bouře před týdnem nejvíce zasáhly Břeclavsko a Hodonínsko. Poničily zhruba 1200 domů. Způsobily miliardové škody na majetku kraje i lidí. Vyžádaly si šest lidských životů a desítky zraněných. Vichřice také zničila obec Stebno v Ústeckém kraji.

Témata:  Tornádo na Moravě Armáda České Republiky

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 15:34

Výročí smrti Radka Brzobohatého (†79). Bohdalová mu dlouho odmítala odpustit

Na den přesně před třinácti lety opustila českou hereckou obec jedna z velmi výrazných osobností. Ve věku 79 let zemřel Radoslav Brzobohatý, otec známého hudebníka a bývalý manžel Jiřiny Bohdalové. Právě ona s ním měla dlouho nevyřízené účty. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.