"Pokládám návrh za správný a věřím, že se k němu příští rok vrátíme. Nyní na něm ale není koaliční shoda," zdůvodnil poslanec stažení návrhu, které bude muset Sněmovna ještě formálně potvrdit hlasováním.

Snížení chtěl Benda prosadit v rámci daňového balíčku, kterým chce vláda mimo jiné zavést daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy a banky. Ministerstvo financí Bendův návrh podpořilo, sněmovní rozpočtový výbor jej ale jednomyslně odmítnul. O Bendově návrhu jednaly v úterý špičky vládní pětikoalice, ale ke shodě nedospěly. Snahu o snížení loterijní daně kritizovala také opozice.

Benda návrh na změnu zákona o dani z hazardních her zdůvodňoval tím, že platná úprava zvýhodňuje provozovatele jiných hazardních her, přestože některé z nich jsou pro společnost nebezpečnější a ziskovější. "Loterie se na vzniku patologického hráčství prakticky nepodílejí," uvedl Benda při zdůvodnění návrhu.

Původní sazba daně z loterií ve výši 23 procent platila do konce roku 2020, od ledna minulého roku byla zvýšena na 35 procent, tedy na úroveň sazby z dílčího základu daně z technických her. U všech ostatních dílčích základů daně z hazardních her zůstala zachována sazba daně ve výši 23 procent, uvedl ve zdůvodnění Benda.

Poslanec také poukázal na to, že podle zprávy o hazardním hraní v ČR za rok 2019, kterou vydal Úřad vlády, byly nejziskovějšími technické hazardní hry, které provozovatelům vynesly téměř 18 miliard korun, a kurzové sázky s výnosem 8,8 miliardy korun, přičemž zisk z loterií tvořil 7,2 miliardy korun.

Celkový hrubý výnos daně z hazardních her (bez daně z technických her) ke konci roku 2020 činil zhruba pět miliard korun, hrubý výnos daně z technických her ke stejnému datu činil 5,7 miliardy korun. Snížení sazby z loterií by snížilo výnos daně z hazardních her, který by byl ale podle poslance částečně kompenzován navýšením daně z příjmů právnických osob, neboť nižší daň z loterií a z kursových sázek by podle Bendy navýšila základ daně z příjmů právnických osob u provozovatelů těchto her.