Sněmovní rozpočtový výbor dnes zaujal negativní postoj k návrhu Marka Bendy (ODS) snížit sazbu daně z loterií z 35 na 23 procent. Ministerstvo financí sice zaujalo kladný postoj, ale vládní koalice se na podpoře návrhu neshodla. Očekává se, že Benda svůj návrh stáhne.
Rozpočtový výbor se zabýval pozměňovacími návrhy k takzvanému vládnímu daňovému balíčku, do nějž chtěl Benda svůj návrh vložit. Jde o novelu zákona o dani z přidané hodnoty a dalších zákonů, ke které chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připojit návrh na daň z neočekávaných zisků pro energetické firmy a banky.
Pro kladné stanovisko k Bendovu návrhu nezvedl ruku žádný člen rozpočtového výboru. Nesouhlasné stanovisko naopak podpořilo 16 přítomných poslanců. Benda ve zdůvodnění svého návrhu uvedl, že platná úprava zvýhodňuje provozovatele jiných hazardních her, přestože některé z nich jsou pro společnost nebezpečnější a ziskovější.
O jeho návrhu jednaly v úterý špičky vládní pětikoalice, ale ke shodě nedospěly. "Ze včerejšího (úterního) jednání bylo zřejmé, že nebude shoda na pozměňovacím návrhu pana poslance Bendy, který se týkal sazby u loterií. Ten by měl ten pozměňovací návrh stáhnout. O ostatních budeme ještě jednat,“ řekl dnes ČTK předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Někteří koaliční partneři podle něj vznesli proti Bendovu návrhu námitky.
Jakob před hlasováním o postojích k pozměňovacím návrhům před poslanci řekl, že tam, kde nemá koalice shodu, se koaliční poslanci ve výboru zdrží hlasování. Shodu chce podle něj koalice nalézt do pátku, kdy má Sněmovna vládní návrh schvalovat. "V pátek je třetí čtení a koalice nemá jasno," kritizovala to předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová. Klub ANO má o balíčku jednat ve čtvrtek.
Výbor nepřijal stanovisko k návrhu předsedy Jakoba, který chtěl, aby se sazba daně z mimořádných příjmů snížila od roku 2024 a dále na z vládu navrhovaných 60 na 40 procent. Návrh ministra Stanjury počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.
Jejich návrh se má podle nich týkat hlavně zemědělských podniků, které provozují vlastní bioplynové stanice a má zamezit tomu, aby i na ně dopadla daň z neočekávaných zisků. Obavy z toho, že by daň dopadla i na zemědělské podniky, vyjadřovali hlavně zástupci opozice. Náměstek ministra financí Stanislav Kouba se je snažil rozptýlit. Podle názoru ministerstva se daň na takové zemědělské podniky vztahovat nebude. S Koubou o tom má ještě ve čtvrtek jednat vedení zemědělského výboru.
Výbor nezaujal stanovisko ani k návrhům předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka, který snižoval práh pro vstup bank do systému daně. Michálek navrhl snížit vstupní práh z vládou navrhovaného čistého úrokového výnosu šesti miliard na dvě miliardy a alternativně na tři miliardy Kč.
Výbor naopak doporučil schválit pozměňovací návrh Schillerové, který umožní vracet část zaplaceného pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Půjde o případy, kdy se poplatník v paušálním režimu přihlásí do určitého pásma paušální daně, která mají být nově tři. Pokud ale pro něj nedosáhne na konci zdaňovacího období patřičných příjmů, pak se mu část zaplacené daně vrací, ale už se mu nevrací pojistné. Návrh má proto umožnit vracení pojistného.
Výbor proti tomu nepřijal stanovisko k návrhu Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), která usiluje o to, aby část výnosů z nově zavedené daně dostávaly i kraje a obce podle rozpočtového určení daní. Stanjurův návrh naproti tomu počítá s tím, že celý výnos daně dostane státní rozpočet.
Témata: Marek Benda, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, daně
Související
4. listopadu 2022 12:57
27. října 2022 17:10
8. května 2022 12:16
29. března 2022 14:50
26. ledna 2022 11:27
13. prosince 2021 15:40
