Řád Bílého lva by podle Senátu měli dostat Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, kteří za druhé světové války prováděli sabotážní diverzní akce a předávali zprávy exilové vládě v Londýně. Balabán byl nacisty zatčen a popraven v roce 1941, Mašín o rok později, kdy po přestřelce s nacisty zahynul i Morávek. Posmrtně byli povýšeni na generály.

Nejvyšší ocenění si podle Senátu zaslouží generál Karel Lukas, legionář a účastník zahraničního protinacistického odboje, který byl v roce 1949 komunistickou tajnou policií zatčen, obviněn z velezrady a umučen ve vězení na Pankráci. Medaili Za hrdinství navrhli senátoři pro Josefa Serinka, dalšího účastníka protinacistického odboje, který po útěku z internačního tábora pro Romy v Letech u Písku vedl na Vysočině partyzánskou skupinu.

Medaili Za zásluhy by podle Senátu měli obdržet letos devadesátiletý sbormistr Ivan Sedláček, který založil a vedl brněnský soubor Kantiléna, kněz a někdejší mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala a poslankyně Revolučního národního shromáždění v letech 1918 až 1920, Ludmila Zatloukalová-Coufalová, první starostka na Moravě. Po komunistickém převratu v roce 1948 jí byl zabaven majetek a zemřela v roce 1960 v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.

Senát letos obdržel o polovinu méně adeptů než loni, kdy poslal na Hrad 15 nominací ze 17 návrhů. Zatímco z předloňských návrhů Senátu si Zeman žádný nevybral, loni se ztotožnil se dvěma. Vyznamenání v náhradním březnovém termínu dostali první velitel československé 310. perutě britského Královského letectva (RAF) Alexander Hess a první velitel československého praporu mírových sil OSN v misi UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie Karel Blahna.

Vztahy mezi Hradem a Senátem výrazně ochladly kvůli cestě senátorů na Tchaj-wan v roce 2020, kterou prosadil předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navzdory hrozbám pevninské Číny. S cestou nesouhlasil ani Zeman.