Senát schválil vyslání vojáků do jednotky NATO na Slovensku a snazší zaměstnávání uprchlíků

"Vyslání našich vojáků na Slovensko je opravdu velmi silné politické gesto, které vyjadřuje nezpochybnitelným způsobem naši ochotu naplňovat závazek kolektivní obrany v rámci NATO," řekl senátorům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj v bojovém uskupení na Slovensku budou také vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, připomenul ministr.

Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) vybídl vládu k posílení české vojenské přítomnosti v Pobaltí a v Polsku. "Hrozba je totiž reálná, na Ukrajině se bojuje také o podobu evropského kontinentu," uvedl Fischer. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) už 200 českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů Gripen.

Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.

Schválený mandát pro slovenskou misi umožňuje vyslat až 650 vojáků v období až do 30. června 2023. Černochová již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.

Pod jednotku, která bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, bude patřit také 50 vojáků, kteří vybudovali a provozují humanitární základnu pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.

Proti slovenské misi české armády ze senátorů hlasoval pouze bývalý komunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz), který je znám svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina. Lumír Kantor (KDU-ČSL) a David Smoljak (STAN) se při hlasování zdrželi. Smoljak následně uvedl, že se při hlasování zmýlil a že vyslání vojáků na Slovensko podporuje.

Uprchlíci z Ukrajiny dostanou snáz pobytové oprávnění, Senát zákon schválil

Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se dostanou rychleji k pobytovému oprávnění v Česku. Postupy udělování oprávnění usnadní vládní návrh zákona, který dnes zrychleně a téměř jednomyslně schválil Senát. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.

Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Nabude účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů, což by v případě rychlého postupu hlavy státu mohlo nastat počátkem příštího týdne.

Zákon je podle vládního zdůvodnění nutný kvůli masivní migrační vlně z Ukrajiny, z níž už odešlo v souvislosti s ruskou invazí kolem tří milionů lidí. Do Česka jich podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dorazilo aktuálně přibližně 260.000. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes po jednání tripartity řekl, že jich je v Česku 270.000. Podle ministerstva vnitra už není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. Pobytové oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.

Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.

Zákon uloží ukrajinským uprchlíkům povinnost hlásit místo svého pobytu v Česku. S vízem vydaným kvůli dočasné ochraně budou moci cestovat v celém schengenském prostoru.

Zdravotní péči zjistí ukrajinským běžencům jejich vstup do systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné za ně bude podle předlohy hradit stát, pokud nebudou mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Zákon upravuje také zdravotním pojištění dětí, které se uprchlíkům z Ukrajiny v Česku narodí.

Zákon podpořilo 64 z 65 přítomných senátorů. Zdrženlivý postoj k předloze zaujal pouze bývalý komunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz), na kterého bylo kvůli podpoře ruského prezidenta Vladimira Putina podáno trestní oznámení.

Senát schválil snazší zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny i peněžní dávku

Uprchlíci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na pracovní trh. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Jejich děti budou moci začít chodit do dětských skupin. Uprchlíci také získají peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku, 5000 korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by rovněž mohly dostat peněžitý příspěvek. Zatím se počítá se 3000 Kč na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc. Návrh zákona, který toto vše předpokládá, dnes schválil Senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident.

Ukrajinci s vízem dočasné ochrany budou mít ohledně zaměstnání stejná práva jako cizinci s trvalým pobytem. Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče. Uprchlíci budou moci získat postavení uchazeče o zaměstnání včetně nabídek rekvalifikace a poradenství. "Tato úprava umožní úřadu práce aktivně napomáhat v začleňování těchto osob na tuzemský trh práce,“ řekl senátorům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který zastupoval ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL).

Ukrajincům, kteří získají dočasnou ochranu, stát vyplatí prakticky automaticky humanitární dávku 5000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry nadále horší, budou moci o dávku opět požádat. Vyplácela by se nejdéle dalších pět měsíců.

Děti uprchlíků budou moci chodit do dětských skupin a na jejich místa bude přispívat stát. Zřizovatel dětské skupiny bude moci žádat o příspěvek na její provoz i po 31. lednu, což je jinak ze zákona nejzazší termín. Děti by mohly navštěvovat i firemní skupiny, které se nyní mohou starat jen o potomky svých zaměstnanců. Opatření má přispět k integraci příchozích dětí i dospělých, kteří budou moci začít pracovat. Návrh zákona navíc ulehčí běžencům prokazování kvalifikace pro práci v dětských skupinách.

K sociálním službám budou mít uprchlíci s dočasnou ochranou přístup za standardních podmínek. Pokud na jejich úhrady nebudou mít peníze, náklady ponese podle předlohy stát. V sociálních službách budou moci běženci pracovat určitou dobu jen na základě čestného prohlášení, bez doložení potřebné kvalifikace.

Pro státní příspěvek domácnostem, kteří u sebe uprchlíky ubytují, dává předloha jen zákonný podklad. Podrobnosti, jako jsou podmínky vyplácení a výše dotace, má stanovit vláda nařízením. Příspěvek nemá podléhat zdanění a bude osvobozen podle zákona o daních z příjmů. Poskytovatelé ubytování, které ale nebude smět být v ubytovacím zařízení, nebudou muset podávat daňové přiznání, uvedl předseda ústavně právního výboru Tomáš Goláň (SEN21). Peníze bude vyplácet krajská pobočka Úřadu práce a žadatel uvede v žádosti, jak chce příspěvek vyplatit. Příspěvek nebude možné posílat do zahraničí.

Senát umožnil školám zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny

Školy v ČR budou moci zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna. Počítá s tím zákon o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) označil změny za krizové opatření, které má vyřešit současnou situaci pro letošní školní rok. "Jsme ve válce. Nechceme nutit ředitele škol, aby porušovali stávající předpisy," řekl senátorům ministr. Další opatření pro příští školní rok chce navrhnout v červnu. Podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Drahoše (za STAN) zákon představuje maximum možného v situaci, kdy do Česka přišlo podle odhadů už 100.000 ukrajinských dětí.

Zákon počítá s tím, že ve školách, školních družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v těchto ukrajinských malotřídkách by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Financování má být zajištěno dotacemi ministerstva a z krajských rezerv. Pro ukrajinské žáky bude možné podle Gazdíka využít například prostory ve střediscích volného času nebo základních uměleckých škol. Rodiče českých dětí by se podle ministra neměli obávat, že pro jejich potomky nebude ve školách a školkách místo kvůli ukrajinským dětem.

Ve třídě mateřské školy smí být podle vyhlášek ministerstva školství nejvýše 24 dětí, ve třídě základní a střední školy 30 žáků a v přípravné třídě základní školy 15. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a povolený počet žáků ve třídě zvýšit ještě o čtyři. Předpokladem podle zákona je, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Podle zvláštního zákona by škola mohla kvůli vzdělávání cizinců požádat o zvýšení své dosavadní kapacity bez stanovisek hygieniků a stavebního úřadu, která jsou jinak potřeba.

Obsah výuky pro ukrajinské děti nebude muset být podle zákona v souladu s českými učebními plány. Matky dětí budou moci ředitelé škol využít ve standardních třídách jako asistentky pedagogů. "Je potřeba zvolit jinou formu než dočasné zřizování ukrajinských malotřídek," souhlasil Drahoš. Připomenul, že v Česku je podle odhadů více než čtvrt milionu uprchlíků z Ukrajiny a tento počet se může v příštích měsících ještě zdvojnásobit. Podle průzkumů chce v Česku zůstat zhruba třetina běženců z Ukrajiny.

Drahoš ocenil, že zákon má umožnit zápis ukrajinských dětí do mateřských a základních škol od 1. června do 15. července. Odklad má umožnit rodičům se rozmyslet, zda svého potomka umístí do české školy, nebo se budou moci vrátit, případně pokračovat do jiné země. Senát na návrh školského výboru požádal ministerstvo školství, aby mu do konce března předložilo plán péče o ukrajinské žáky v regionálním školství. Ocenil ministerstvo za vytvoření fondu na podporu ukrajinských studentů částkou 150 milionů korun. Zároveň vyzval vládu, aby vyčlenila "další finanční prostředky v takové výši, aby bylo možné zajistit důstojné podmínky pro všechny příchozí ukrajinské žáky, studenty a akademiky".

Zákon také stanoví lhůty, v nichž se uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku přihlásit na střední školy. Přihlášku na maturitní obory budou moci podat do 5. dubna, na nematuritní obory do 8. dubna. Přijímací zkoušky z matematiky by mohli dělat také v ukrajinštině nebo angličtině. Ukrajinským uprchlíkům má být také usnadněno přijímání na české vysoké školy, pokud jde například o dokazování dosaženého vzdělání a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu.

Zákon podpořilo 63 ze 65 přítomných senátorů, Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz) a Petr Štěpánek (STAN) se hlasování zdrželi.

Témata:  Armáda České Republiky,  Senát Parlamentu České republiky