Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Síkela vidí šanci na shodu v rámci EU v podpoře likvidity firem a úsporách elektřiny

Jozef Síkela v Poslanecké sněmovně.
Jozef Síkela v Poslanecké sněmovně.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Země Evropské unie se patrně shodnou na podpoře likvidity energetických firem, reálná šance je i na dohodu o úsporách elektřiny. Před dnešním mimořádným jednáním unijních ministrů energetiky to prohlásil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který za nynější české předsednictví v EU schůzku kvůli rekordně rostoucím cenám energií svolal.

Zastropování ceny ruského plynu, které navrhla Evropská komise, by podle něj na cenu elektřiny nemělo podstatný vliv. Síkela jej stejně jako zástupci dalších vlád středoevropských zemí nepodporuje.

Ministři se scházejí v době, kdy kvůli cenám elektřiny ovlivňovaným i nestabilitou dodávek ruského plynu hrozí protivládní protesty v řadě evropských zemí.

"Jsme v energetické válce s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem. Ruská federace a (ruská plynárenská společnost) Gazprom se snaží přes manipulace trhu s plynem rozvrátit sociální smír v evropských zemích a narušit chod naší ekonomiky. To nesmíme dopustit," řekl Síkela novinářům při příchodu na jednání. Spolu s kolegy z ostatních 26 unijních zemí chce dnes určit směr, kterým by se měly ubírat návrhy stabilizace energetických trhů a zajištění dostatku energie za ceny přijatelné pro všechny spotřebitele. Komise by konkrétní návrhy na základě dnešního jednání měla předložit příští týden, Síkela by konečnou dohodu o podrobnostech opatření chtěl mít do konce září.

Největší šance na shodu je podle ministra u státní podpory pro zálohy, které musejí energetické firmy skládat při nabídce dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny. Širokou podporu vidí Síkela i pro návrh povinných úspor elektřiny v nejvytíženějších hodinách.

Nejednotné jsou naproti tomu členské státy v otázce cenového stropu pro ruský plyn. Zatímco některé země západní a jižní Evropy či pobaltské státy jej podporují, Česká republika a další země regionu jsou proti.

"Samotná cena ruského plynu už v té cenotvorbě nehraje tak důležitou roli. Pak je na místě se ptát, jestli je to ekonomické opatření, nebo jestli je to jen další balíček sankcí," prohlásil Síkela s odkazem na skutečnost, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu klesl podíl ruského plynu na celkovém dovozu do EU ze 40 na devět procent. Česko a další země závislé na ruských dodávkách se obávají, že v případě zavedení stropu Rusko uzavře plynové kohouty úplně.

Někteří zástupci dalších vlád naproti tomu určení maximálních cen plynu podpořili. "Velmi málo z toho, co Rusko dělá, závisí na našich rozhodnutích. Pokud bude Rusko chtít omezit zdroje energie, které Evropa dostává, Putin to udělá," prohlásila estonská ministryně hospodářství a infrastruktury Riina Sikkutová. Podporu pro cenový strop vyjádřili i vládní politici dalších pobaltských zemí, ale například také Belgie.

Ministři Francie, Irska i dalších států dali najevo podporu přesunu části zisků firem vyrábějících elektřinu z levnějších zdrojů než je plyn k ohroženým spotřebitelům. Podle dalších politiků však tento návrh komise vyvolává řadu otázek a vyžaduje vyjasnění.

Témata:  Jozef Síkela energetika firmy EU

Aktuálně se děje

21. dubna 2024 16:10

Rusko vystupňuje útoky před dodávkami americké pomoci, míní experti

Rusko může při vojenských operacích na Ukrajině zohlednit schválené poskytnutí další pomoci z USA, naznačil americký Institut pro studium války (ISW). Podle expertů by Moskva mohla vystupňovat pozemní útoky i vzdušné údery, než budou mít ukrajinští vojáci k dispozici nový materiál. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Dominik Feri

Feri neuspěl s odvoláním, tříletý trest vězení za znásilnění platí

Exposlanec Dominik Feri půjde na tři roky do vězení za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, rozhodl odvolací soud v pondělí. Feri byl už loni v listopadu uznán vinným ve všech třech bodech obžaloby a potrestán nepodmíněným trestem v délce tří let. Někdejší politik, který vinu odmítá, se může dovolat k Nejvyššímu soudu.