Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sněmovna dala šanci novele služebního zákona, která mj. ruší odborné náměstky

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Funkce odborných náměstků na ministerstvech možná zaniknou a zruší se omezení v počtu náměstků členů vlády. Předpokládá to koaliční novela služebního zákona, kterou v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Opoziční ANO neprosadilo její vrácení autorům k přepracování. Předloha předpokládá také další změny ve státní službě.

Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě. Novelu posoudí ústavně-právní výbor, bude na to mít podle schváleného návrhu koalice měsíc místo obvyklých dvou. ANO neuspělo s prodloužením lhůty na tři měsíce.

Spory vyvolalo zejména navrhované zrušení omezení, podle kterého člen vlády může mít nejvýše dva politické náměstky, i zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tvrdil, že za současné vlády přibývá na ministerstvech poradců geometrickou řadou. "My jsme prostě ořezali ty sosáčky. Potřebujete další cecíky, aby se bylo kam nasát," uvedl. Místopředsedkyně Sněmovny za ANO Jana Mračková Vildumetzová zapochybovala o tom, že o výběrová řízení na vedoucí pozice bude kvůli zavedení funkčního období zájem.

Předseda poslanců ODS Marek Benda za předkladatele změny hájil. Koncepce služebního zákona má být podle něho taková, že vedení ministerstva je politické a odpolitizován má být výkon státní správy. Poukazoval také na to, že ve většině zemí EU je funkční období vedoucích úředníků běžné.

Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, by se stali od ledna podle novely vrchní ředitelé sekcí. Náměstci členů vlády by představovali podle zdůvodnění "přemostění mezi politickou částí moci výkonné a mezi úřednickým a zásadně apolitickým aparátem". Zavedení funkčního období vedoucích úředníků má přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby. Státní správa by se navíc měla podle předlohy více otevřít pro odborníky zvenčí.

Zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě chce koalice dosáhnout například zkrácením lhůty pro podávání přihlášek, elektronickou komunikaci nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Zaniknout by měl institut námitek proti průběhu a výsledku výběrového řízení, adepti by mohli využít stížnost podle správního řádu. Běžná úřednická místa by se obsazovala podle novely ve zjednodušeném výběrovém řízení.

Koaliční předloha rovněž rozšiřuje možnosti pro slaďování rodinného a osobního života se státní službou. Upravuje služební studijní volno.

Témata:  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky služební zákon

Aktuálně se děje

7. září 2026 14:52

Minimální mzda se v Česku přiblíží 25 tisícům. Juchelka prozradil, co je cílem

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Andrej Babiš

Jasná odpověď. Babiš reagoval na dotaz, zda bude kandidovat na prezidenta

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.