Změny mají pomoci firmám i občanům proti rostoucím cenám pohonných hmot. Předloha počítá i s dvouletým odkladem termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Návrh změn zákonů nyní dostane k projednání Senát

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vláda kromě toho navrhla snížit spotřební daň u benzinu a nafty o 1,50 Kč na litr, což Sněmovna schválila v úterý.

Návrh dnes podpořilo 144 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran. Vláda navrhla, aby Sněmovna tuto předlohu schválila už v prvním čtení. Opoziční strany tento postup umožnily a nevetovaly ho, i když jim to umožňuje jednací řád.

Od zrušení povinného přimíchávání si vláda slibuje kromě jiného, že dodavatelům pohonných hmot ubude administrativy s vykazováním, že povinnost plní. "Rušíme povinnost, necháváme možnost," popsal Stanjura. Zdůraznil, že vláda nezakazuje přimíchávání, ale nechává na podnikatelích, jak se zachovají.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se podivila, proč vláda nepředloží samostatnou novelu zákona, která by rušila povinné přimíchávání. Stanjura odpověděl, že vláda předložila změny v jedné předloze, protože jde o komplexní reakci na zvyšující se ceny paliv. Dodal, že nejde o nic neobvyklého, když vláda přijímá ucelená opatření.

Bývalá náměstkyně ministra životního prostředí a poslankyně ANO Berenika Peštová se pozastavila nad tím, že vláda sice ruší povinné přimíchávání biosložky, ale současně zachovává povinnost dodavatelů snížit každoročně emise skleníkových plynů o šest procent. Stanjura řekl, že dodavatelé mají jiné možnosti, jak emise snížit, například využitím zemního plynu nebo propan-butanu.

Peštová i bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zpochybňovali, že by konec povinného přimíchávání zlevnil pohonné hmoty. "Já jsem přesvědčen, že to není pravda," řekl Brabec. "Je to pouze populistické gesto, které vám nevyšlo," prohlásila Peštová.

Další změnou, se kterou předloha přichází, je částečné zrušení silniční daně pro vybraný okruh vozidel. Daň se platí za vozidla sloužící k podnikání. Ruší se pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Zároveň se snižuje sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 korun místo současných 16.000 korun. Úplnému zrušení daně v této kategorii brání podle vlády evropská legislativa. Částečné zrušení silniční daně sníží její výnos o zhruba 4,2 miliardy korun ročně. Loni stát získal na silniční dani 5,43 miliardy korun.

Vládní předloha má podpořit i takzvanou nízkoemisní mobilitu. Bude se to týkat služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla, uvádí vláda.

Dalším opatřením je odsunutí termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Dá se podle ní předpokládat, že situace se může i zhoršit například kvůli nedostatku železa a oceli na trhu. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.