Předlohu loni v prosinci zamítla i bývalá vláda ANO a ČSSD. Sněmovna se v závěru jednacího dne k hlasování nedostala, pokračovat bude v některém z dalších jednacích dnů.
Obyvatelé by podle návrhu SPD mohli rozhodovat v referendu téměř o čemkoli ve vnitřní nebo zahraniční politice státu. Výjimkou by byly zejména základní práva a svobody, individuální práva a povinnosti, státní rozpočet a daně a poplatky. Kritici poukazovali na to, že předmětem hlasování by mohly být bezpečnostní otázky nebo základy fungování státu včetně ústavních zákonů. Norma by podle nich přinesla rizika populistických řešení.
Předloha SPD by se nevztahovala ani na ratifikaci, ale ani na výpověď mezinárodních smluv, které přenášejí národní pravomoci na mezinárodní organizace nebo instituce. Způsob schvalování takových smluv ošetřuje jeden z článků současné ústavy.
Předmětem sporu byla také kritéria pro rozhodování ve všelidovém hlasování. Referendum by se mohlo konat podle předlohy na základě petice s podpisy nejméně 250.000 obyvatel nebo z podnětu Parlamentu. Přípustnost otázek by předem posoudil Ústavní soud. Všelidové hlasování by vyhlašoval prezident. Rozhodnutí v referendu by bylo přijaté a závazné, pokud by se hlasování zúčastnila aspoň pětina oprávněných voličů a pro návrh by se se vyslovila nadpoloviční většina hlasujících lidí.
V praxi by to podle odpůrců předlohy znamenalo, že pro schválení návrhu majícího významný dopad na jakoukoli vnitřní či zahraniční politiku státu by stačilo, aby se pro něj vyslovilo pouhých 11 procent oprávněných voličů.
V minulém volebním období poslanci projednávali hned několik předloh k zavedení obecného referenda. K závěrečnému hlasování se ale nedostali. Lidové hlasování se nyní může konat na obecní a krajské úrovni.
