Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

"Při přípravě rozpočtu jsme nemohli vědět, že o několik týdnů později začne 300 kilometrů od našich hranic válka, která má přímý i nepřímý dopad na ČR i na státní rozpočet. S těmito dopady původně schválený rozpočet nemohl počítat," řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Přesto je podle něj schodek novelizovaného rozpočtu o 50 miliard nižší, než jaký připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). "Občanům jsme dokázali uvolnit 115 miliard korun navíc a schodek je o 50 miliard nižší," dodal. Vláda podle něj přitom nerezignuje na rozpočtovou odpovědnost, platí závazek řešit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává MF o 65,1 miliardy Kč vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 50 miliard korun. Ke konci června činil deficit rozpočtu 183 miliard Kč.

"Novelizovaný rozpočet se schodkem 330 miliard je realitou, kterou přinesla válka na Ukrajině. Státní rozpočet se musí kvůli rostoucím cenám vypořádat s dodatečnými výdaji v čele s kompenzacemi vysokých cen energií, druhou mimořádnou valorizací penzí, příspěvkem pro rodiny s dětmi či historicky prvním nákupem plynu do státních hmotných rezerv. Při zachování vysoké investiční aktivity státu, která v pololetí o 14 procent přesáhla loňskou úroveň, považuji nový schodek za vyhovující kompromisní řešení,“ komentoval novelu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dodatečné výdaje rozpočtu podle Stanjury reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o objemu 66 miliard Kč bude z letošního rozpočtu hrazena asi čtvrtina, tedy 16,75 miliardy Kč.

Novela rozpočtu dále zohledňuje uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc deset miliard Kč.

Novelizovaný rozpočet pokrývá také první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy Kč a financuje jednorázový příspěvek na dítě osm miliard Kč či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy Kč. Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o 700 korun. Průměrně si tak důchodce proti roku 2021 polepší o více než 2500 Kč měsíčně. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu 56 miliard Kč.

V kapitole ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných pět miliard pro Státní fond dopravní infrastruktury na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 miliardy Kč bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy Kč navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy Kč.

Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí půjde 1,5 miliardy Kč navíc a dodatečné peníze získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 miliardy) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy Kč). Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 miliardy Kč.

Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 miliardy Kč více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 miliardy Kč a u fyzických osob o 10,2 miliardy Kč.

O devět miliard vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně 3,8 miliardy Kč naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 Kč na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně. O 4,9 miliardy Kč klesnou příjmy ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti covid-19.