Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát od původního záměru na zvýšení cen dálničních známek prozatím ustoupil

Dálnice, ilustrační foto
Dálnice, ilustrační foto
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dálniční známky v Česku zatím zdražovat nebudou. Stát od původního záměru na zvýšení cen dálničních poplatků ustoupil kvůli současné situaci na trhu. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V příštím roce by tak měla dálniční známka nadále stát 1500 korun za rok.

Ministr hovořil o plánu na zvýšení cen dálničních známek na začátku letošního roku. Připomněl, že ceny známek jsou stejné skoro deset let a je nutné zohlednit inflaci a také rozšiřování dálniční sítě. Nyní ovšem z těchto plánů sešlo, minimálně pro příští rok.

V současné době lze koupit tři typy známek: 10denní za 310 korun, 30denní za 440 korun a roční za 1500 korun.

Otevřené je podle ministra Kupky naopak další rozšiřování mýtného systému. Ministr řekl, že některé kraje i obce žádají zpoplatnění vytipovaných úseků silnic první třídy, které někteří dopravci využívají jako objízdné trasy. Kupka dodal, že požadavkům samospráv je připraven vyjít vstříc.

Od letošního února se mýtný systém v Česku rozšířil o zhruba 53 kilometrů na 2487 kilometrů. Další rozšíření mýta až o 380 kilometrů silnic je plánováno od léta.

Témata:  dálniční známky dálnice

Související

Aktuálně se děje

4:00

Počasí po víkendu. Po nejteplejším dni se stabilizuje

V pondělí začne třetí týden meteorologického podzimu, ale teploty budou i nadále příjemné kolem 20 stupňů. Vyplývá to z předpovědi, respektive výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na následující dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.