Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku ČR. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.
Stát od počátku letošního roku hospodaří v takzvaném rozpočtovém provizoriu, kdy kapitoly státního rozpočtu dostanou v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Provizorium by mělo skončit podle ministerstva financí nejpozději na konci března.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci února meziročně stouply o 8,3 miliardy na 225,2 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení stouply meziročně o 13,1 miliardy na 198 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu meziročně klesly o 32,6 miliardy na 270,5 miliardy korun.
"První dva měsíce letošního roku jasně ukázaly, že navzdory rozpočtovému provizoriu stát hospodařil bez jakýchkoliv problémů. Výsledek hospodaření státu je navíc výrazně lepší než v minulém roce a jednoznačně odpovídá našemu avizovanému cíli mít na konci letošního roku schodek maximálně 280 miliard korun," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Úřad dále uvedl, že za meziročním zlepšením výsledku rozpočtu je především specifikum rozpočtového provizoria doprovázené nižším předfinancováním příjemců prostředků ze státního rozpočtu a v částečně také daňové výnosy související s vývojem ekonomiky v předchozích měsících.
"Pokles výdajů je dán hlavně tím, že již není potřeba v takové míře vyplácet covidové programy jako před rokem. Z daňových příjmů nejrychleji rostl výběr spotřebních daní a dále pak DPH, což je primárně způsobeno vysokou inflací," upozornil ekonom Deloitte Václav Franče.
Inkaso daně z přidané hodnoty ke konci února meziročně stouplo o 7,2 miliardy na 50,5 miliardy korun. "Inkaso daně z přidané hodnoty bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory), stejně jako opatření proti šíření epidemie," uvedlo MF.
V případě výdajů klesly běžné i kapitálové výdaje. Na běžných výdajích stát vydal 263,6 miliardy korun, meziročně o 27,5 miliardy Kč méně. Kapitálové výdaje meziročně klesly o 5,1 miliardy na 6,8 miliardy korun.
Na sociálních dávkách stát vyplatil 122,6 miliardy korun, meziročně o sedm miliard korun více. Z toho na důchody putovalo 95,1 miliardy korun.
Důvodem rozpočtového provizoria je fakt, že Sněmovna do konce loňského roku neschválila návrh státního rozpočtu. Návrh letošního rozpočtu, který vláda Petra Fialy (ODS) upravila, v prvním čtení schválila Sněmovna 18. února. Rozpočet počítá se schodkem 280 miliard korun. Bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) navrhla schodek o 97 miliard Kč vyšší. Loňský schválený schodek činil 500 miliard Kč, hospodaření nakonec skončilo deficitem 420 miliard korun. Rozpočet počítá letos s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy Kč.
Rozpočet na rok 2022 je podle Frančeho jen prvním krokem ke konsolidaci veřejných financí. "S ohledem na aktuální rusko – ukrajinský konflikt pravděpodobně dojde k navýšení výdajů na obranu, což bude konsolidaci ztěžovat," upozornil.
V historii samostatné ČR bylo rozpočtové provizorium dvakrát na začátku menšinové vlády Miloše Zemana. Současná vláda ale podle Stanjury jako první hospodaří v provizoriu podle zákona o rozpočtových pravidlech. Dřívější provizoria podle něj fungovala tak, že přes neschválení rozpočtu Sněmovnou vláda hospodařila podle předloženého neschváleného návrhu.
Za celý loňský rok skončil státní rozpočet v rekordním schodku 419,7 miliardy korun.
Témata: státní rozpočet
Související
4. září 2024 16:04
2. září 2024 22:56
1. září 2024 15:56
1. září 2024 8:13
30. listopadu 2023 9:33