"Výsledky ukazují, že po ruské invazi sice pocit sounáležitosti s Východem zůstal stejný, ale významně zesílila identifikace se Západem a ještě více zesílilo ztotožnění s demokratickou Evropou. Tento posun mohl být způsoben i jinými faktory, ale nabízí se předpoklad, že invazí ruský prezident (Vladimir Putin) posílil demokratickou Evropu," konstatovali.

Zatímco před ruským vpádem do sousední země se se Západem identifikovalo 43 procent dotázaných, po začátku bojů se tento podíl zvýšil o deset procentních bodů. Příklon k demokratické Evropě vyjádřilo před invazí 56 procent občanů, po ní to bylo 69 procent. Vztah Čechů k východní civilizaci přitom válka na Ukrajině výrazně nezměnila.

Typické reakce české veřejnosti na ruský útok byly soucit, obdiv k odvaze Ukrajinců či vztek, až po nich následovaly pocity jako je bezmoc, strach či úzkost. Většina účastníků průzkumu začala také záhy po invazi Ukrajincům pomáhat - 46 procent přispělo finančně, čtvrtina pomohla nějakou činností, například dary či dobrovolnictvím, šest procent lidí se zúčastnilo demonstrace.

Jasná většina respondentů souhlasila i s rozmanitými programy další pomoci. Víc než tři čtvrtiny dotázaných souhlasily s humanitární pomocí, pro pomoc uprchlíkům byly více než dvě třetiny Čechů, se zbrojní pomocí souhlasila mírně nadpoloviční většina.

Průzkum se ve spolupráci s agenturou Median uskutečnil od 4. do 14. března mezi 1022 respondenty.