Informace o tom, že se připravovalo plošné sledování lidí, není podle výboru pravdivá. Systém neměl obsahovat rozpoznávání obličejů, BIS požadovala jen výřezy snímků automobilů tak, aby na nich byla registrační a tovární značka, vyplývá z usnesení, pro něž zvedli ruku všichni přítomní členové výboru.
"Po vysvětlení celé věci bylo jednohlasně přijato, že nedocházelo k žádnému šmírování ani to nebyl žádný pokus. Požadavky BIS byly zcela v souladu se zákonem, ani cílem ani nástrojem nebylo, aby se rozpoznávaly obličeje," uvedl po jednání výboru ministr Havlíček.
Záležitostí se už dříve zabývala sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS. Její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) tehdy mimo jiné uvedl, že tato tajná služby neplánuje využívat informace z kamer ke kontrole dálničních známek o průjezdu aut, byť jí to schválené zákony umožňují.
Dodavatelem a provozovatelem IT systému měla být společnost Asseco Central Europe. Zakázka zadaná bez otevřené soutěže vyvolala vlnu kritiky kvůli ceně. Mluvilo se v této souvislosti o utajené části. Zakázka stála křeslo ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO). Jeho nástupce Havlíček se s dodavatelem domluvil na jejím zrušení.
Havlíček dnes řekl, že zakázka byly připravena příliš komplikovaně. "Protože BIS měla požadavek, který měl chránit její vozy, nikoli požadavek na šmírování, tak Státní fond dopravní infrastruktury zbytečně připravil zadávací řízení tak, že dalo do utajovaného režimu příliš mnoho náležitostí celé té zakázky," uvedl. Nakonec se kvůli nadměrnému požadavku utajení o zakázku přihlásili pouze dva zájemci. Poslanci dnes podle Havlíčka byli seznámeni s korespondencí mezi BIS a ministerstvem, která dokazuje, že služba neměla požadavky nad rámec daný zákonem.
