Rakušan se spolkovou ministryní vnitra hovořil i o tom, jak by se Evropská unie měla připravit na další možné humanitární vyhrocení konfliktu na Ukrajině.

Za klíčový nástroj zvládání přílivu válečných běženců z Ukrajiny považuje Rakušan jednotný evropský registrační systém. "Ten zatím neexistuje a hrozí tady riziko duplicit registrací, že se někdo zaregistruje ve dvou zemích třeba jenom kvůli tomu, aby mohl konzumovat sociální výhody," řekl český ministr. "Samozřejmě 99 procent lidí, kteří sem přicházejí, jsou poctiví, ale musíme umět reagovat na to, kdyby někdo chtěl systém zneužít," vysvětlil. "Za druhé, my potřebujeme mít reálný přehled, kdo a kde v danou chvíli v Evropě skutečně je. A pokud nefunguje jednotný evropský systém registrací, což zatím nefunguje, tak je to velmi složité," dodal s tím, že Faeserová mu pomoc v této věci přislíbila.

Tématem Rakušanovy dvoudenní návštěvy Německa, která dnes končí, byla i otázka finanční podpory od Evropské unie členským zemím, které jsou přílivem uprchlíků nejvíce postiženy. "Požádal jsem Německo jako důležitého partnera a v tomto případě i spojence o podporu finančních nároků na evropské úrovni těch nejpostiženějších zemí, to znamená, aby ta pomoc byla reálná a byla poměrně brzy," řekl.

Desetimilionové Česko dosud lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 316.000 speciálních víz. Německo, které má 83 milionů obyvatel, přijalo na 389.000 ukrajinských uprchlíků. Mezi další cílové země Ukrajinců patří Polsko nebo Slovensko.

Proud uprchlíků z Ukrajiny nyní slábne a někteří Ukrajinci se začínají vracet do vlasti. Rakušan by ale chtěl, aby se Evropa připravila na možnost, že se situace výrazně vyhrotí. Jako jedno z řešení vidí řízenou dopravu běženců od hranic s Ukrajinou, kde by uprchlíci získali informace, jaká je kapacitní situace v jednotlivých unijních zemích. "A aby se k odpovědnosti hlásily ty země, které ještě zdaleka limity nedosáhly, což je většina zemí v západní Evropě," řekl ministr o krizových scénářích.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková již dříve navrhovala zřídit humanitární uzly, odkud by mohli ukrajinští běženci snadno zamířit do dalších částí Evropské unie. Podle Rakušana vznik takových uzlů dává smysl především u hranic s Ukrajinou. "Ale představa. že se krize vyhrotí, že Putin půjde do nějaké další fáze ofenzivy, tak v té chvíli by bylo dobré se bavit i o nějaké organizované přepravě z České republiky," řekl. V případě, že by se situace v Česku stala dramatickou, mohla by Praha podle Rakušana požádat Německo například o pomoc s leteckou dopravou uprchlíků do jiných zemí.

Ukrajina proto bude klíčovým bodem předsednictví EU, kterého se Česko ujme ve druhé polovině letošního roku. "My jsme měli řadu připravených témat, ale téma nám dal Putin. Téma je Ukrajina a konsolidace Evropy, příprava na pomoc Ukrajincům," uvedl Rakušan. Poznamenal, že válka na Ukrajině není omezeným konfliktem, neboť může mít dalekosáhlý dopad nejen na Evropu. Válka podle Rakušana může zkomplikovat zásobování Afriky obilím, což by mohlo vést k hladovým vlnám. "To může poté vyvolat další sekundární migraci zase směrem do Evropy. Naším největším úkolem předsednictví je otevírat tato témata a zajistit maximální připravenost Evropy," dodal.