reklama

Nejvyšší kontrolní úřad má důvěru 55 procent proti prosincovým 57 procentům a ombudsmanovi věří 53 procent dotázaných. Loni v prosinci měl úřad veřejného ochránce práv důvěru 54 procent lidí. 

"V porovnání s posledním srovnatelným šetřením z prosince 2019 se důvěra i nedůvěra ke sledovaným institucím významně neposunuly," uvedlo CVVM.

V delším časovém srovnání jsou u všech tří institucí patrné výkyvy. V případě veřejného ochránce práv se důvěra v letech 2006 až 2014 pohybovala okolo či mírně nad 60 procenty. V té době byli ombudsmany Otakar Motejl, Pavel Varvařovský a od února 2014 Anna Šabatová. Od roku 2015 se důvěra v úřad ombudsmana pohybovala kolem 50 procent a loni v říjnu stoupla na 58 procent.

Anně Šabatové letos v únoru skončil šestiletý mandát a ve funkci ji nahradil Stanislav Křeček. Do funkce ho zvolila Poslanecká sněmovna. Křeček působil jako zástupce Šabatové a měl s ní názorové neshody. Šabatová uvedla, že Křeček není dobrým kandidátem na funkci a jeho kandidaturu nepovažovala za šťastnou volbu. Křeček byl kandidátem prezidenta Miloše Zemana. Opozice výsledek tajné volby Sněmovny kritizovala a spolek Milion chvilek pořádal v Praze kvůli Křečkově zvolení demonstraci.

V případě NKÚ CVVM zaznamenalo nejvýraznější pokles důvěry mezi lety 2009 a 2011, kdy v prosinci 2009 Nejvyššímu kontrolnímu úřadu důvěřovalo 35 procent lidí. Loni v říjnu naopak NKÚ zaznamenal nejvyšší důvěru 60 procent lidí.

Průzkum CVVM se konal od 18. do 29. července. Zapojilo se do něj 972 lidí ve věku od 15 let.