Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku je 560 tisíc Ukrajinců, o mezinárodní ochranu požádalo 40 Rusů. Nelegální migrace výrazně oslabila

Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.
Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ministerstvo vnitra vydalo zprávu o migraci za druhé čtvrtletí letošního roku. Na území České republiky se stále nachází nejvíce občanů Ukrajiny, následují Slováci a Vietnamci. O mezinárodní ochranu žádalo také čtyřicet Rusů. Nelegální migrace oslabila.

Ze zprávy resortu vnitra vyplývá, že nejvíce v České republice dominují občané Ukrajiny v počtu 559 836, následují Slováci, kterých je 119 920, a Vietnamci v počtu 68 431.

K poslednímu červnovému dni bylo na českém území registrováno 1 056 626 osob cizí státní příslušníci. Kromě tří již zmíněných národností mezi nimi převládali Rusové, Rumuni, Bulhaři, Poláci, Němci, Mongolové a Maďaři.

Celkem 360 560 cizinců mělo oprávnění k trvalému pobytu, dalších 360 231 se registrovalo k dočasné ochraně. „Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi,“ zní ze zprávy.

Co se týká nelegální migrace, ministerstvo vnitra registrovalo o začátku roku do 30. června celkem 139 osob, což oproti stejnému období loni znamená pokles o 660 osob. „Nejčastěji se jednalo o státní příslušníky Sýrie, Etiopie, Afghánistánu, Eritrey, Turecka, Iráku a Egypta. Z hlediska směru vstupu pozemní cestou převládal vstup ze Slovenské republiky. Vnitroschengenskými lety pak osoby téměř ve všech případech zvolily přílet z Řecka a v naprosté většině se přitom prokázaly neregulérními doklady,“ shrnul resort.

Česko nadále zůstává tranzitní zemí, jak dodává ministerstvo. „Cílem cesty osob zjištěných při tranzitní nelegální migraci je nejčastěji Spolková republika Německo, v jednotkách případů pak ostatní státy západní Evropy.“

Za prvního půl roku bylo evidováno celkem 629 žádostí o mezinárodní ochranu; nejvíce u občanů z Uzbekistánu, Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska a Turecka. „Mezinárodní ochrana je zastřešujícím pojmem pro azyl a doplňkovou ochranu. Jde o ochranu, která může být poskytnuta cizincům pobývajícím na území České republiky, kteří se z různých důvodů definovaných v zákoně o azylu nemohou vrátit do zemí původu,“ píše vnitro. O mezinárodní ochranu zažádalo také 40 Rusů.

„Cílem azylu je ochránit cizince před pronásledováním v jeho zemi původu založeném na nejrůznějších důvodech (příslušnost k rasové, etnické nebo náboženské menšině, sexuální orientace…),“ poznamenalo ministerstvo.

Témata:  uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 17:08

Vonnová po děsivém pádu: Hrozí jí amputace?

Návrat legendární americké lyžařky Lindsey Vonnové na olympijské svahy v Miláně a Cortině skončil tragickou nehodou, která může mít doživotní následky. Pouhých 13 sekund po startu sjezdu na sjezdovce Olimpia delle Tofane zachytila Vonnová pravou paží o branku, což ji v rychlosti kolem 110 km/h vymrštilo a následoval nekontrolovaný pád. Jednačtyřicetiletá šampionka utrpěla komplexní zlomeninu holenní kosti na levé noze, tedy v místě, kde měla již dříve poraněný zkřížený vaz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Ulicemi Česka prošly demonstrace na podporu Pavla. Příště Češi obsadí Letnou, oznámil Minář

V neděli se Česká republika stala dějištěm mimořádně rozsáhlých občanských protestů, které zasáhly více než 400 lokalit od krajských měst až po malé vesnice. Lidé vyšli do ulic, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi a navázali na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kterého se zúčastnilo na 90 tisíc lidí. Hlavním spouštěčem této vlny byl ostrý spor hlavy státu s předsedou Motoristů Petrem Macinkou poté, co prezident odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.