Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V dubnu zemřelo v Česku víc lidí než obvykle

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

V dubnu zemřelo v Česku 11.500 lidí, což je proti předchozímu pětiletému průměru o 27 procent více. Nicméně je to nejnižší počet zemřelých za měsíc od loňského října, kdy v zemi propukla podzimní vlna šíření nemoci covid-19.

V generaci lidí starších 80 let se pak počty úmrtí dostaly v dubnu k hodnotám z období před koronavirovou epidemií. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle údajů ministerstva zdravotnictví v souvislosti s covidem ve čtvrtém měsíci zemřelo zhruba 2550 lidí.

V porovnání s pětiletým průměrem pro měsíc duben z let 2015 až 2019 zemřelo letos v dubnu v ČR o 2500 více lidí. Ve srovnání s počtem lidí, kteří zemřeli v březnu, jich bylo o 5100 méně, uvedli statistici. Doplnili, že březnový počet zemřelých byl vůbec nejvyšší a průměr překračoval o 62 procent. Také podle údajů ministerstva zdravotnictví byl letošní březen nejtragičtějším z hlediska úmrtí kvůli covidu za déle než rok epidemie, zemřelo na 6000 lidí.

Statistici uvedli, že proti březnu ubylo zemřelých ve všech krajích, i když v Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji bylo snížení mírnější než v jiných regionech. Denní počet zemřelých se podle nich v průběhu dubna navíc snižoval. Zatímco na počátku měsíce denní počty přesahovaly 450 zemřelých, a byly tak o téměř polovinu vyšší než průměr z let 2015 až 2019, ve druhé polovině dubna kolísaly okolo 350 zemřelých denně, což je téměř o pětinu více, než bylo v tomto období obvyklé v letech 2015 až 2019, uvedl ČSÚ.

Vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová doplnila, že u obyvatel starších 80 let se "potvrdil pozitivní vývoj z března, když se v dubnu úroveň úmrtnosti této seniorské kategorie vrátila k předpandemickým hodnotám". Situace se zlepšila podle ní také u sedmdesátníků, přesto byl počet jejich úmrtí v dubnu ještě oproti běžné situaci v letech 2015 až 2019 o třetinu vyšší. "Nadprůměrná úmrtnost pak přetrvávala i u mladších seniorů," doplnila Štyglerová.

Osmdesátníci a starší se mohou od začátku roku nechat očkovat proti koronaviru, od března mají tuto možnost i lidé nad 70 let a postupně se registrace otevírala i pro mladší ročníky. Klienti domovů pro seniory se spolu se zdravotníky očkují už od konce loňského roku. Ke konci května se podle dat ministerstva zdravotnictví k vakcinaci přesto nezaregistrovalo téměř 197.000 seniorů nad 70 let, tedy asi 13 procent z této věkové skupiny. Téměř 80 procent dostalo aspoň jednu dávku vakcíny a 100.000 čekalo na termín k očkování, většinou u praktického lékaře.

Vláda na přelomu zimy a jara navíc zpřísnila kvůli dramatickému nárůstu počtu nakažených opatření proti šíření koronaviru. Mimo jiné zavedla nošení respirátorů nebo ekvivalentních prostředků ochrany dýchacích cest, omezila pohyb mezi okresy a asi na polovinu zredukovala výjimky pro maloobchod a služby. Uzavřela všechny školy, mateřské školy i dětské skupiny a ve firmách i úřadech v březnu začalo povinné antigenní testování zaměstnanců. Plošné testování klientů a zaměstnanců v domovech pro seniory a dalších zařízeních sociálních služeb začalo o pár měsíců dříve, loni v listopadu. Zhruba o měsíc později, před Vánocemi, pak začalo plošné dobrovolné testování na koronavirus antigenními testy pro veřejnost.

Od loňského března, kdy byly v ČR potvrzeny první případy covidu, do konce letošního dubna zemřelo v Česku podle údajů ČSÚ zhruba o 37.000 lidí více, než je průměr let 2015 až 2019. Oficiální počet mrtvých, u kterých se prokázala nákaza, je přitom přibližně o pětinu nižší. Za stejných 14 měsíců vykazuje ministerstvo zdravotnictví zhruba 29.514 úmrtí lidí s prokázanou nemocí covid-19.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 úmrtí

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.