Ještě před jednáním předsednictvo hnutí kvůli ruské invazi na Ukrajinu přijalo usnesení, které navrhuje ústavním zákonem zakotvit, že Česká republika je součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, což má zahrnout i možnost trvalého pobytu vojsk NATO na území státu. Záměr má vypracovat ministerstvo vnitra.

Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se dosud v Česku zaregistrovalo 78.093 uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 132.995, v pátek je dostalo 11.484 lidí. Na starostech, kteří mají důvěru obyvatel obcí, podle Rakušana bude, aby lidem vysvětlovali, že nejde o ekonomické uprchlíky, kteří jim berou luxus. Zdůraznil, že 80 procent dospělých jsou ženy a 55 procent uprchlíků tvoří děti.

"Máte důvěru občanů, ukažte jim, že pomáhat je normální, že sdílet evropské hodnoty je normální, že to vydržíme rok, dva roky, když to bude potřeba," uvedl Rakušan. V komunitách je podle něj třeba uprchlíkům dát pocit, že jsou vítáni. Nevyloučil současně nepříjemnosti, kterým se nelze vyhnout.

Rakušan také připomenul dnešní výročí vstupu Česka do NATO. Vstoupit do aliance podle něj bylo nejlepším rozhodnutím tehdejší politické reprezentace pro bezpečnost Česka; stalo se tak 12. března roku 1999. "Nechceme je, jsme jiná kultura, jsme zemí, která si váží své demokracie," uvedl Rakušan na adresu Ruska s tím, že Ukrajina si zaslouží obdiv za to, že brání západní hodnoty.

Boje na Ukrajině se v pátek přenesly i na její západ a do vzdálenosti pouhých 150 kilometrů od slovenské hranice, když Rusové vyřadili z provozu vojenské letiště v Ivano-Frankivsku. Lídři zemí Evropské unie rozhodli o posílení unijní obrany a o tom, že by co nejdříve měla skončit závislost na plynu, ropě i uhlí z Ruska. Od začátku války z Ukrajiny podle pátečních dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo přes 2,5 milionu lidí.