Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V úterý přibylo 16.691 případů, je to nejnižší úterní nárůst od 9. listopadu

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

V Česku v úterý přibylo 16.691 potvrzených případů koronaviru, je to nejnižší úterní nárůst od 9. listopadu. Proti minulému úterý to bylo zhruba o 2800 méně. Denní počty nových případů koronaviru zpomalují v mezitýdenním srovnání 13 dní v řadě.

Mírný úbytek je patrný také v počtu hospitalizovaných s onemocněním covid-19, v úterý jich bylo podle aktuálních statistik 5850, z toho v těžkém stavu bylo 966 z nich. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Nemocnice ale dohlašují pacienty zpětně, číslo tak zřejmě při dalších aktualizacích stoupne.

Spolu s poklesem denních případů prokázané infekce klesá i týdenní incidence. Na 100.000 obyvatel připadá nyní v Česku 791 případů za posledních sedm dní, předchozí den to bylo o 26 víc. Ve všech krajích už je incidence nižší než 1000, nejvyšší zůstává na Vysočině, kde na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 983 nakažených. Naopak nejlépe je na tom s incidencí 392 Karlovarský kraj. K dnešku incidence klesla ve všech krajích kromě Libereckého, Ústeckého a Karlovarského.

Laboratoře v úterý provedly přibližně 109.000 testů, zhruba o 18.000 méně než před týdnem. Podle průběžných statistik se v úterý v mezitýdenním srovnání podíl pozitivních vzorků v případě preventivních testů zvýšil na 8,15 procenta, o týden dříve byl pod osmi procenty. U takzvané diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, pozitivita naopak mírně klesla na 33,72 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, potvrdily testy nákazu u 14,85 procenta lidí, před týdnem byla nepatrně nižší.

Nadále vysoká zůstává vytíženost nemocnic. V úterý počet hospitalizovaných klesl pod 6000, v mezitýdenním srovnání vyžadovalo nemocniční péči zhruba o tisícovku pacientů méně, oproti pondělí o necelé čtyři stovky míň. Nemocnice ale zpětně dohlašují stovky pacientů denně, v posledních týdnech si stěžují na nedostatek personálu, který by se staral o rostoucí počty nakažených covidem-19. Znovu vznikala nová covidová oddělení, aby bylo dostatek lůžek pro všechny a na konci listopadu docházelo i k převozům mezi nemocnicemi, včetně transportů vrtulníkem. Některé nemocnice žádaly o pomoc dobrovolníky a zejména na Moravě pomáhá i armáda.

Reprodukční číslo, udávající kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden nemocný, se dál drží pod hodnotou jedna, aktuálně je 0,84, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. O den dříve bylo 0,83. Pod klíčovou hodnotou jedna, což znamená, že šíření nákazy zpomaluje, je 13 dní po sobě.

Zdravotníci v úterý aplikovali 87.419 dávek vakcíny proti koronaviru, zhruba o 9000 méně než před týdnem. Více než 69.000 lidí si přišlo pro třetí, posilující dávku, naopak první očkování podstoupilo zhruba 5700 zájemců. Od začátku vakcinace aplikovali zdravotníci v Česku 14,56 milionu dávek, ukončené očkování má 6,5 milionu lidí.

Na očkování proti koronaviru už mají nárok i děti ve věku pět až 11 let. V neděli večer začala jejich registrace, v úterý do Česka dorazila první zásilka 300.000 dávek vakcíny pro děti. Rozvoz očkovacích látek do ordinací pediatrů a očkovacích center začne ve čtvrtek, řekl ČTK Martin Nesrsta z firmy Avenier, která distribuci vakcín zajišťuje. Některé nemocnice vakcíny už zvlášť obdržely v úterý a například pražská Fakultní Thomayerova nemocnice už dnes začala děti očkovat.

Novým koronavirem se v Česku od loňského března prokazatelně nakazilo téměř 2,37 milionu lidí, z nich 34.813 zemřelo.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19

Související

Aktuálně se děje

27. února 2026 10:06

Orbán napsal "protimaďarskému" Zelenskému. Ukrajinu vyzval, aby pustila ropu

Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Saharský písek v Česku

Saharský prach: Jak je možné, že se dostane až do Česka?

Saharský prach je přírodní jev, který každoročně ovlivňuje nejen africký kontinent, ale také Evropu, Ameriku a dokonce i oblasti vzdálené tisíce kilometrů od svého původu. Tento jemný prach, nesený větrem z největší pouště světa, hraje zásadní roli v klimatických procesech, ovlivňuje kvalitu ovzduší a dokonce podporuje život v oceánech. Jak ale tento fascinující přírodní úkaz vzniká a jaké důsledky má pro globální ekosystémy?