reklama

"My bychom chtěli do konce dubna předložit úpravu, aby bylo lépe chráněno soukromí uživatelů, a to jak těch fyzických osob, tak i těch právnických. Těch údajů je tam zbytečně moc a ony tam nemusí takto košaté být," uvedl Bartoš. Podle něj by si lidé měli zvolit, která data chtějí zveřejnit, pokud jejich zveřejnění není nařízeno zákonem.

Ministerstvo vnitra již dříve k protestům oznámilo, že musí podle zákonů o elektronických úkonech a o svobodném přístupu k informacím zveřejnit jméno podnikatele a adresu místa podnikání, byť se mnohdy shoduje s adresou bydliště. Připomenulo rovněž, že tyto údaje jsou k dispozici v obchodním a živnostenském rejstříku. Na rozdíl od ostatních veřejných rejstříků není v seznamu vnitra zveřejňováno datum narození ani adresa trvalého pobytu, pouze sídlo podnikání, řekla Lidovým novinám mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

"Některé informace jsou povinně zveřejňovány ze zákona," potvrdila Dostálová v debatě s Bartošem. Podle ní by ale ministerstvo vnitra mělo zvážit, zda je nezbytné zveřejňovat soukromé adresy podnikajících fyzických osob. "U živnostníků a podnikatelů s tím problém nemám," řekla. Obává se, že než bude novela projednána Parlamentem, mnoho fyzických osob si datové schránky zruší.

Stát zavedl povinné datové schránky pro firmy a podnikatele kvůli digitalizaci a zefektivnění státní správy. Podle ministerstva vnitra má nyní datovou schránku na 2,22 milionu podnikajících fyzických osob, uvedly Lidové noviny. Od letošního roku jsou datové schránky povinné i pro živnostníky, spolky a další právnické osoby. Byl to podle poradenské společnost Dun & Bradstreet hlavní důvod, proč živnost ukončilo v lednu a únoru přes 95.000 podnikatelů, vice než za celý loňský rok.

Dobrovolně má datovou schránku zhruba 694.000 soukromých osob kvůli snazší komunikaci s úřady. Na rozdíl od podnikatelů mohou požádat o nezveřejnění údajů v seznamu držitelů datových schránek, čehož zatím využilo na 36.000 občanů.