Vláda dnes podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsouhlasila, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podnikl potřebné kroky k vyhlášení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Fiala to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.
Stát může podle Síkely dát prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pokyn k zahájení tendru. "V blízké době se obrátím na investora projektu, tedy firmu Elektrárna Dukovany II, vlastněnou společností ČEZ," řekl. Doplnil, že současné bloky elektrárny Dukovany je třeba odpojit nejpozději v roce 2045. Současně s vypsáním tendru ČR podle Síkely zahájí proces notifikace veřejné podpory projektu u Evropské komise. Schválení by mělo trvat zhruba dva a půl roku.
Bezpečnostní rada státu minulý týden projednala bezpečnostní charakteristiky a záruky na výběrového řízení dodavatele stavby nového bloku. "Jsem opravdu velmi rád, že se nakonec přes původní neochotu minulé vlády povedlo nalézt takové řešení podmínek tendru, které podrobilo podrobnému bezpečnostnímu přezkoumání jednotlivé dodavatele. Opravdu si nedovedu představit, že bychom dnes zahajovali tendr na dostavu na nového jaderného bloku české jaderné elektrárny, kterého by se zúčastnila státní firma Ruské federace," uvedl Síkela.
Prezident Miloš Zeman loni v září podepsal takzvaný nízkouhlíkový zákon. Ten mimo jiné prostřednictvím bezpečnostních záruk počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína, které byly mezi zájemci o přihlášení se do tendru, mezi tyto státy nepatří.
Mezi uchazeče na stavbu nového bloku v Dukovanech patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.
Aktuální situace v Evropě či ruská agrese proti Ukrajině vyvolaly podle Síkely mnoho otázek týkajících se české energetické bezpečnosti. Nedostatečná rozrůzněnost energetického mixu podle něj vede v jakékoliv zemi ke zranitelnosti. Navíc závislost na ruském plynu nebo ropě je strategicky nevýhodná, uvedl dále.
ČR má podle Síkely i díky Evropské unii připraveny vyšší desítky miliard korun na rozvoj obnovitelných zdrojů. "Bylo by velmi nezodpovědné, spoléhat se na to, že nám budou samotné obnovitelné zdroje v budoucnosti stačit. Bez jádra se tedy těžko dokážeme obejít," řekl. V současné době v energetickém mixu ČR tvoří jaderné zdroje zhruba 40 procent.
Fiala dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024, s vydáním stavebního povolení se počítá v roce 2029. Zkušební provoz je podle něj nutné spustit v roce 2036.
Vláda rozhodla ukončit členství Česka v postsovětských bankách
Vláda dnes rozhodla, že Česko ukončí členství v Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Důvodem je útok Ruska na Ukrajinu a možnost, že by je Rusko mohlo využít na obcházení sankcí. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Po ukončení členství bude Česko podle ministerstva financí (MF) usilovat o výplatu minimálně splaceného kapitálu a podílu na zisku obou bank. Stávající projekty českých firem by neměly být ukončením členství ČR přímo ovlivněny, dodalo MF.
"Tyto banky vznikly ještě v období Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a u některých hrozí riziko, že by Rusko jejich prostřednictvím mohlo obcházet sankce. Co nejrychlejší odchod je nutností," řekl Fiala. Uvedl, že výzvu Česka k odchodu vyslyšely i Bulharsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko. "U Mezinárodní banky hospodářské spolupráce bude odchod těchto zemí znamenat její zánik," dodal premiér.
"Členství v těchto institucích nám nepřináší žádné ekonomické přínosy, obě banky jsou pozůstatkem dávno minulé doby. Dopad ukončení členství na české podniky bude minimální. Veškeré kroky také koordinujeme s ostatními členskými státy EU, které jsou rovněž členy MIB nebo MBHS," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
V souvislosti s plánem ukončit členství v bankách dnes vydali ministři financí ČR, Polska, Rumunska, Slovenska a Bulharska společné prohlášení. "V souladu s našimi vnitrostátními procedurami zahájíme odpovídajícím způsobem a bezodkladně kroky, které povedou k ukončení našeho členství a zahájení vypořádání podle stanov obou bank s cílem dosáhnout řádného ukončení členství. Budeme se snažit zabránit tomu, aby tyto instituce byly využívány k obcházení účinku sankcí Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím ochrany aktiv těchto institucí takovým způsobem, aby nebyly dostupné Ruské federaci, dokud nebude dosaženo konečné dohody o opuštění obou bank," uvedli v něm.
MF upozornilo, že ukončení členství je třeba provést výpovědí prezidentských smluv, kdy to musí odsouhlasit Parlament a listinu o výpovědi podepsat prezident. Teprve poté může být výpověď smluv notifikována oběma institucemi a začne šestiměsíční lhůta pro jednání mezi ČR a oběma bankami ohledně finančního vypořádání.
MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Ruská federace, Česká republika, Maďarsko , Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. Splacený kapitál ČR v bance činí 37,4 milionu eur (zhruba 965 milionů Kč).
MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky. V ní má ČR splacený kapitál 26,7 milionu eur (zhruba 689 milionů korun).
Témata: vláda ČR, Jozef Síkela, Dukovany, banky
Související
4. prosince 2024 21:15
20. listopadu 2024 22:03
20. listopadu 2024 18:19
17. listopadu 2024 17:29
13. listopadu 2024 19:48