Vláda dnes schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala to oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) před týdnem uvedl, že opatření by mělo platit v období od 1. června do 30. září. U nafty přitom ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale.

Opatřením vláda reaguje na prudký růst cen pohonných hmot, způsobený podle analytiků hlavně inflačními tlaky a invazí ruských vojsk na Ukrajinu. "Na čerpacích stanicích by se mohly ceny snížit až o 1,8 koruny na litr. Opatření přinese pozitivní dopad na řidiče i na podnikatelský sektor. Dopravcům pomůže s konkurenceschopností," uvedlo dnes na twitteru ministerstvo financí.

Ministři se na snížení domluvili už před týdnem, dnes rozhodli o legislativní úpravě. Musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny.

Přes tento krok silniční dopravci žádají přímou finanční pomoc státu. Ta se podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) nepřipravuje. Bylo by podle něj složité rozlišit, podle jakých kritérií by se udělovala, řekl minulý týden.

Ministerstvo financí sbírá zhruba od poloviny března data o výši marží prodejců paliv. "Za účelem ohlídání si, aby se snížená daň promítla do konečných cen pro řidiče, rozšíří svou cenovou kontrolu také na distributory pohonných hmot, kteří spotřební daň platí. Až do konce září tohoto roku tak budou monitorovány nejen prodejní, ale i velkoobchodní rafinační marže," uvedl dnes resort v tiskové zprávě. Průměrné marže na naftě byly v březnu meziměsíčně podle úřadu vyšší asi o 1,88 koruny u litru nafty a o 2,1 koruny u litru benzinu. Ministerstvo proto nyní zpracovává cenový výměr na maximální marži, zda ji stanoví, rozhodne vláda nejpozději koncem dubna, řekl dříve Stanjura.

"Při maximálním efektu přijímaných opatření a cenového monitoringu ministerstva financí by tak pohonné hmoty mohly zlevnit o zhruba 5,5 koruny na litr," sdělil dnes úřad. Snížení spotřební daně u nafty a benzinu způsobí výpadek 3,8 miliardy korun ze státního rozpočtu a 400 milionů korun z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.

Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 Kč/l. V minulém týdnu lidé u tuzemských čerpacích stanic podle údajů společnosti CCS za litr benzinu Natural 95 zaplatili v průměru 43,88 koruny, za litr nafty dali 46,62 koruny. Mezitýdenně klesly ceny pohonných hmot o desítky haléřů.

Fiala: Od půlnoci končí povinnost nosit roušky a respirátory v hromadné dopravě

Od dnešní půlnoci skončí povinnost nosit kvůli šíření koronaviru roušky a respirátory v hromadné dopravě. Premiér Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci po jednání vlády. Zakrývání dýchacích cest zůstává dál povinné jen ve zdravotnických zařízeních a lůžkových zařízeních sociální péče. Tam by měly podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zůstat zřejmě do přelomu dubna a května.

"Po dvou letech máme možnost si užít normální Velikonoce bez omezení a opatření. Přesto prosíme všechny, aby se nadále chovali rozumně a zodpovědně," uvedl Fiala. Ministr Válek už dopoledne při příchodu na jednání vlády uvedl, že nošení respirátorů dál doporučuje v místech, kde je větší koncentrace lidí.

Vládě podle premiéra zmírnění opatření umožnila zodpovědnost občanů, očkování, správně nastavená opatření a klesající počty nových případů koronaviru. V ostatních veřejných vnitřních prostorech, jako jsou například obchody nebo úřady, skončila tato povinnost v polovině března.

Ve zdravotnických a sociálních zařízeních se budou nosit ještě zhruba dva týdny. "Nicméně musíme pravidelně posuzovat zejména data ze zdravotnických zařízení. Ten virus tady je, stále mutuje a je více a více nakažlivý, byť počet mrtvých nestoupá," uvedl Válek. Lidé, kteří se nenechali očkovat, podle něj umírají a leží na jednotkách intenzivní péče zbytečně.

Pražský dopravní podnik používání respirátorů či roušek cestujícím ve veřejné dopravě nadále doporučuje, i když už nebude povinné. V tramvajích, autobusech nebo u vstupů do metra proto hodlá ponechat samolepky upozorňující na zakrytí dýchacích cest. Dopravce chce tímto způsobem apelovat na odpovědnost a vzájemně ohleduplné chování cestujících, uvedl na webu.

Počty pozitivně testovaných na koronavirus za den začaly po stagnaci od konce března v dubnu znovu klesat, tento týden je jich kolem 4000 denně. Odborníci ale odhadují, že reálné počty nakažených, kteří se nejdou testovat nebo příznaky nemají, mohou být dvakrát až třikrát vyšší. Od poloviny února setrvale klesá počet hospitalizovaných lidí s covidem-19, aktuálně jich je méně než 1400. Část z nich byla pozitivně otestovaná při přijetí do nemocnice, ale nemají žádné příznaky onemocnění.

Nošení roušek a respirátorů postupně omezuje i většina dalších evropských zemí. V Německu až na Hamburk a Meklenbursko-Přední Pomořansko musí lidé nosit roušky jen v hromadné dopravě a v nemocnicích. V obchodech a institucích není ochrana dýchacích cest povinná, pokud to provozovatelé sami nevyžadují. Stejná nařízení platí od poloviny března i ve Francii. Polsko odvolalo nošení roušek ve většině vnitřních prostor na konci března, výjimkou jsou nemocnice a lékárny.

Španělsko od 20. dubna zruší povinnost nosit roušky uvnitř budov. Zakrývat si nos a ústa bude ale nadále povinné v hromadné dopravě a ve zdravotnictví. V Itálii přestane zcela platit povinnost nosit roušky 1. května. Rakousko naopak na konci minulého měsíce kvůli vysokým počtům nakažených znovu zpřísnilo proticovidová opatření. Respirátory třídy FFP2 jsou až na výjimky vyžadovány ve většině vnitřních prostor.

Na Slovensku je nošení respirátorů povinné na hromadných akcích venku, dále ve veřejné dopravě, jakož i v interiérech budov, které jsou přístupné veřejnosti. Výjimka se vztahuje například na děti do věku šest let, dále na žáky a učitele během školního vyučování a na návštěvníky plováren.

Vláda schválila priority pro zvládání migrace, chce o nich diskutovat

Vláda dnes schválila strategické priority pro řešení uprchlické vlny a zřídila funkci národního koordinátora. Dočasně jím bude vicepremiér Vít Rakušan (STAN), uvedl na tiskové konferenci po jednání premiér Petr Fiala (ODS). Strategie, jejíž znění zveřejnilo ministerstvo vnitra, je podle něj stále otevřený dokument, který se bude upravovat po diskusi, včetně jednání ve Sněmovně. Koordinátor bude řídit opatření ve spolupráci s resorty, kraji i městy.

Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun, potvrdil dnes Rakušan sumu, jak o ní v úterý hovořili zástupci zaměstnavatelů a odborů. Kabinet předpokládá, že část peněz získá od Evropské unie. Náklady vynaložené na uprchlíky bude moct po Evropské komisi žádat zpětně k 24. únoru, tedy datu vpádu Ruska na Ukrajinu, sdělila dnes podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ministrům místopředsedkyně EK Věra Jourová. Odhadované náklady se podle Rakušana promítnou do aktualizace státního rozpočtu, kterou připravuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Za ideální označuje materiál podporu EU v podobě přímé pomoci do rozpočtu v návaznosti na počet uprchlíků. "Hlavním důvodem je fakt, že původní alokace a zdroje nijak nepočítaly se zatížením v podobě nově příchozích a Česká republika bude jedna z nejzatíženějších zemí v Evropské unii," uvádí dokument.

Podle Rakušana v těchto dnech první krizová fáze migrační vlny z Ukrajiny přechází do další, kdy budou třeba dlouhodobější řešení. Strategický dokument vláda připravovala ve spolupráci s experty. "Dnes to posíláme zaměstnavatelům, odborářům, Asociaci krajů, zástupcům neziskového sektoru," vypočítal Rakušan. Dodal, že další úpravy se budou odvíjet od vývoje války na Ukrajině čelící invazi ruských vojsk.

Strategie popisuje tři fáze uprchlické vlny, ze kterých už Česko má podle Rakušana za sebou "boj o bezpečí", kdy byli uprchlíci odbaveni a rychle ubytováni. Nyní bude třeba uprchlíky rychle stabilizovat, k čemuž mají pomoct zejména jazykové kurzy.

"Budeme doufat, že nedojde k eskalaci, zatím tomu vývoj nenapovídá," uvedl Rakušan k počtu uprchlíků. Nyní se podle něj ustálil zhruba na 300.000. Data od mobilních operátorů a počty lidí mířících z Ukrajiny a zpět po železnici podle něj nasvědčují tomu, že příliv nových uprchlíků zpomalil nebo se už zastavil. Také ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis podle Rakušana informoval, že Kyjev se pomalu zaplňuje lidmi, kteří se do ukrajinské metropole vracejí.

Nejhorší scénář by podle vicepremiéra nastal, kdyby Ukrajinu opustily další miliony lidí. Řešení migrační vlny takového rozměru by už bylo v rámci celoevropského řízení, uvedl.

Strategie má 13 kapitol, vedle školství, sociální péče či vnitřní bezpečnosti a ubytování zahrnuje i téma komunikační strategie či práce s daty. Materiál o 31 stranách obsahuje vyčíslení nákladů na jednotlivé kapitoly. S nejvyšší částkou, 18 miliard korun, počítá pro ministerstvo práce a sociálních věcí.

Rakušan původně chtěl agendu péče o uprchlíky v dlouhodobějším horizontu jako šéf Ústředního krizového štábu přenést na úřad vlády. I dnes uvedl, že by měl mít koordinátor zastřešující roli. Národní koordinátor bude přímo podřízený vládě a bude mít vlastní strategický tým včetně koordinátora strategické komunikace a koordinátora pro zajištění finanční podpory z rozpočtu EU. Zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma bude podle tiskové zprávy ministerstva vnitra koordinátorem strategické komunikace a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek koordinátorem pro zajištění podpory z rozpočtu EU.