Vláda připravuje propojení informačních systémů zdravotního a nemocenského pojištění. Cílem je snížit výdaje a zabránit případnému nadměrnému čerpání nemocenské. Informoval o tom dnes Zdravotnický deník, kterému to řekl poradce ministra financí Martin Šamaj.
"Zdravotní pojištění kryje veškerou vykázanou zdravotní péči z pohledu poskytovatelů zdravotních služeb. Mnohdy ale onemocnění nebo úraz přechází do zdravotně-sociálního pomezí. Náklady se ale nikde neslučují dohromady, a my proto sledujeme pouze zdravotní výdaje bez vazby na náklady nemocenského," citoval server Šamaje. Propojení systémů by umožnilo sledovat celkové náklady. "Měli bychom vědět, kolik daný pacient stát stojí," uvedl poradce.
Podle serveru je propojení systémů v zahraničí běžné. V zemích, kde se databáze spojily, bylo možné odhalit případné neschopenky bez léčby. Lidé potřebují volno na řešení svých záležitostí, nechají si vystavit bez nemoci neschopenku, popsal serveru Šamaj.
Odvody na zdravotní pojištění platí zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, živnostníci i lidé bez zdanitelných příjmů. Letos by se mělo vybrat 306,6 miliardy korun. Za děti, důchodce, nezaměstnané či studenty posílá pojistné stát, letos zaplatí 125,5 miliardy korun. Celkem by měly zdravotní pojišťovny hospodařit s příjmy 464 miliard Kč.
Výdaje mají být o 12 miliard Kč vyšší, využijí se rezervy z předchozích let. Nemocenské pojištění platí povinně zaměstnanci a příslušníci bezpečnostních sborů, osoby samostatně výdělečně činné ho odvádějí dobrovolně. V minulém roce na nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení vydala téměř 32,8 miliardy korun. Systém nemocenského pojištění, z něhož se vyplácí vedle nemocenské i ošetřovné, mateřská či otcovská, je v deficitu.
K propojení dat jsou potřeba legislativní změny. Ministři by je chtěli prosadit do konce roku, uvedl server. Podle něj návrhy parametrických změn připravuje skupina ministerstva financí a zdravotních pojišťoven se členy Národní ekonomické rady vlády (NERV). Rada už loni kvůli zvládnutí zadlužování státu navrhovala znovu zavést karenční dobu, tedy neproplácení nemocenské v prvních dnech nemoci. Zmiňovala jeden až tři dny. V minulosti byla lhůta třídenní.
První jednání zástupců resortů financí, zdravotnictví a práce, zdravotních pojišťoven a sociální správy by se mělo konat podle Zdravotnického deníku 14. února.
Témata: vláda ČR, sociální a zdravotní pojištění
Související
17. dubna 2024 21:41
27. března 2024 20:10
27. března 2024 17:32
7. března 2024 16:52
6. března 2024 22:00
7. února 2024 11:22
