Fiala připomněl, že invaze v srpnu 1968 ukončila období uvolněné atmosféry takzvaného pražského jara. "O 54 let později vpadlo Rusko za vydatné pomoci Běloruska na území samostatné Ukrajiny, aby ji zbavilo nezávislosti a svobody. Rusko tak kousek od nás rozpoutalo brutální válku, ve které denně zabíjí lidi, ničí školy, nemocnice a památky a vyhání obyvatele z jejich domovů. Naše vůle pomáhat Ukrajině nás nesmí opustit," napsal na twitteru předseda vlády. Nelze podle něho dovolit, aby agresor zvítězil. "Jde i o naši svobodu a bezpečnost," uvedl.

Česká společnost byla v roce 1968 podle Babiše na cestě ke svobodě. "Místo toho lidem invaze zničila všechny naděje a oddálila pád totalitního režimu o dalších 21 let. Přišli jsme o velkou část elit, která odešla za lepším životem do zahraničí. Je to pro nás poučení, že podobným hrozbám se do budoucna musíme umět bránit a že naše bezpečnost není, zvlášť v dnešní době, samozřejmost," napsal na twitteru.

Rakušan poznamenal, že do Československa přišla "bratrská pomoc", v Maďarsku šlo v roce 1956 o "operaci pro nastolení pořádku". "A teď se kousek na východ od českých hranic odehrává "speciální vojenská operace". "Všechno to má jednoho společného jmenovatele: Něco si urvat z cizího území, získat vliv, získat moc. Ta imperiální tendence, kdysi Sovětského svazu a dnes Ruska, se nezměnila," napsal na facebooku.

Rovněž předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová spojila srpnovou invazi do někdejšího Československa s nynějšími událostmi na Ukrajině. "Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí, a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili," napsala na twitteru.

Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že takzvané pražské jaro 1968 by nakonec vyústilo v tržní hospodářství a pluralitní demokracii. "Právě to nechtěla 'Říše zla' připustit. Naše touha po svobodě byla trestána tanky. Nikdy na to nezapomeňme a chraňme si ji," uvedl na twitteru.

Lídr SPD Tomio Okamura v souvislosti se srpnem 1968 řekl, že hnutí na základě těchto zkušeností odmítá přítomnost jakýchkoli cizích vojsk v Česku. "Ať jsou z východu, nebo ze západu. Chceme být suverénní svobodnou zemí, aby nám tady nikdo nediktoval, co a jak máme dělat," řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Fiala: Odkaz srpna 1968 je dnes aktuálnější než jindy

Výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připomínkou toho, jak je svoboda křehká. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebyla tato připomínka nikdy aktuálnější než dnes, řekl dnes předseda vlády při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze. Události srpna 1968 přirovnávali k válce na Ukrajině i další řečníci.

Invaze vojsk do Československa začala v noci na 21. srpna 1968. Již první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při okupanty zaviněných dopravních nehodách desítky obyvatel Československa.

"Pro Čechy a Slováky zůstává srpen 1968 symbolem agrese, okupace, zrady a ponížení. Připomíná nám, jak je naše svoboda a nezávislost křehká," řekl premiér. Zdůraznil, že po 54 letech ruské tanky opět jezdí po cizí zemi, tentokrát po Ukrajině. "Snaží se rozstřílet její sny o lepší budoucnosti," podotkl.

Obě události jsou si podle něj v něčem podobné. "Jsme svědky zbabělého zneužívání hrubé síly, pohrdání válečnými konvencemi. Podobné je i to, že Rusko stále považuje středovýchodní Evropu za svůj majetek, s nímž si může nakládat podle libosti," řekl Fiala. Není podle něj náhoda, že Moskvu vyprovokoval podobný vývoj. V Československu to byl pokus o směřování k demokracii, na Ukrajině snaha o integraci do západních struktur.

Premiér míní, že Kreml se nemění a jeho dlouhodobým cílem je imperiální politika a tradičními nástroji vydírání, síla a lež. "Tak jako srpen 1968 pro mnohé znamenal konec iluzí o svobodnější verzi socialismu, dnešní válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí o tom, že ruský imperialismus odešel spolu s komunismem," uvedl.

Ohrožení svobody a nezávislosti je podle něj trvalé a má konkrétní podobu, Česko je ale v nesrovnatelně lepší situaci než před 54 lety. "Jsme členy společenství demokratických států, patříme do Evropské unie, naši bezpečnost účinně chrání Severoatlantická aliance. A především jsme hrdá, nezávislá země, ne něčí satelit, svůj osud máme ve svých rukou. Naši přátelé na Ukrajině chtějí přesně totéž, co my už máme. Neváhají za to bojovat. I proto je vojensky, humanitárně a diplomaticky podporujeme," dodal Fiala.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Vzpomínkové akce se účastnili vedle premiéra i místopředseda Senátu a místopředsedkyně Sněmovny, ministryně obrany, pražský primátor či poslanci z koalice i opozice. U budovy Českého rozhlasu položili věnce. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (za TOP 09) v roce 1968 zklamali i politici. Z tehdejších představitelů se sovětskému diktátu vzepřel jako jediný František Kriegel. Růžička míní, že by na to dnešní politická reprezentace měla myslet. Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) je přesvědčena o tom, že pro budoucnost národa je důležité se útočníkům postavit, jinak za kapitulaci lidé platí morální ztrátou v kolektivním vědomí. Zmínila rok 1968 i 1938. Také podle Kovářové je podstatné mít politiky, kteří jsou schopni vydat rozkaz k obraně.

Události, které se odehrály před 54 lety, si k budově rozhlasu přišly připomenout desítky lidí. Mezi nimi nechyběli pamětníci a pamětnice. Někteří z příchozích přinesli květiny. Řada účastníků sledovala akci z druhé strany ulice. Doprava na místě se totiž nepřerušila, Vinohradskou po dobu ceremoniálu projížděly tramvaje a automobily.

Česko počítá s vojenskou pomocí Ukrajině, pomoci chce při obnově

Česká republika počítá s další vojenskou a humanitární pomocí Ukrajině. Pomoci chce už teď s opravou válkou poničených škol, nemocnic a dalších věcí, aby země mohla dál fungovat. Tuto podporu chce Česko za svého předsednictví v EU koordinovat. Novinářům to dnes po vzpomínkové akci k výročí okupace Československa řekl premiér Petr Fiala.

"Budeme pokračovat v tom, co děláme. Budeme dál posílat vojenskou techniku Ukrajině. Rozvíjíme jednání s Ukrajinou o poválečné pomoci a také to, kde bychom mohli pomoci už teď, ať už jde o opravu škol, zdravotnických zařízení, těch věcí, které Ukrajinci potřebují k tomu, aby do značné míry mohli normálně žít. Myslím si, že to je úkol nejen ČR, ale i dalších zemí. Využíváme i předsednické role v EU, abychom věci zkoordinovali tak, aby pomoc ze strany Evropy byla opravdu účinná," řekl Fiala.

Vedle vojenské pomoci a obnovy zmínil premiér pomoc humanitární či diplomatickou. "Ve všech těch směrech budeme pokračovat, protože jsme si vědomi toho, že Ukrajina čelí obrovské přesile. A jedině, když jim země jako naše a další západní demokratické země pomohou, dokáži Ukrajinci ruské přesile odolat," uvedl předseda vlády.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko od té doby vydalo válečným uprchlíkům 415.700 víz k ochraně. Přijalo tak nejvíc běženců na počet obyvatel. ČR na Ukrajinu od počátku posílá zbraně a vojenský materiál. Přesné informace o dodávkách česká strana většinou nezveřejňuje. Objevují se až dodatečně, a to často na záběrech z bojišť. Na Ukrajinu putuje i jiný materiál, a to třeba hasičské vozy či zdravotnické prostředky.

Vedle Fialy ruský vpád na Ukrajinu k okupaci Československa, která začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, přirovnali dnes také další koaliční i opoziční politici. Řada z nich uvedla, že agresi je potřeba se postavit a svobodu bránit.