Ukrajina podle Vystrčila potřebuje další vojenskou a humanitární podporu a také podporu Ukrajincům, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Česko proto podle šéfa Senátu bude prosazovat, aby Ukrajina měla perspektivu plného členství v EU.

Vystrčil řekl, že nabídka navštívit Ukrajinu přišla od ukrajinských představitelů i zástupců dalších zemí EU několikrát. Jedním z cílů tedy bylo vyhovět ukrajinské straně a přesvědčit se o tom, jak to ve válkou zničených oblastech vypadá. Že páchaná zvěrstva jsou pravdy a brutalita ruských vojáků je vysoká, konstatoval šéf Senátu.

Česko považuje Ukrajinu podle Vystrčila za suverénní, samostatnou a fungující zemi, která má svůj parlament, který i za těchto těžkých podmínek funguje. Válkou postižená země nyní podle něj potřebuje další vojenskou a humanitární pomoc, ale i morální podporu, která by měla směřovat k členství Ukrajiny v EU.

Vystrčil ve čtvrtek se svým polským protějškem Tomaszem Grodzkým navštívil Ukrajinu, která od konce února čelí ruské invazi. V projevu v ukrajinském parlamentu odmítl možnost územních ústupků Rusku a počínání ruských vojáků v ukrajinských městech přirovnal k nacistickému vyhlazení českých obcí. Čeští a polští senátoři navštívili také města, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.