reklama

"Vzhledem k současné situaci, kdy dochází k přesunu velkého počtu osob a k jejich nahromadění v záchytných centrech, také může dojít k rozšíření respiračních infekcí," uvedl Kynčl.

Na to, že se chřipka v předchozích dvou letech v Česku prakticky nešířila, mělo podle něj vliv i nošení respirátorů, které na většině míst skončilo v pondělí. "Zakrytí nosu a úst je v prevenci chřipky, podobně jako u jiných respiračních nákaz, vysoce účinnou prevencí při přenosu onemocnění," dodal. Dál povinné jsou respirátory v hromadné dopravě, zdravotních a sociálních zařízeních.

Významně se na snížení šíření infekcí přenášených vzduchem a kapénkami podle něj podílela také další opatření, která byla během pandemie covidu-19 v platnosti. Jde o dodržování rozestupů, apel na častější mytí rukou nebo práce z domova.

V některých evropských zemích včetně Slovenska, Slovinska, Maďarska, Estonska či Irska se ale letos chřipka šíří se střední intenzitou nebo i celoplošně. Podíl chřipkového viru ve vzorcích v některých z nich tvoří za poslední týden i více než deset procent, ve Francii a Itálii kolem 30 procent, v Maďarsku 47 procent a ve Slovinsku 52 procent.

Některé evropské země včetně Česka se naopak v posledních týdnech potýkají s opětovným nárůstem počtu nových případů. Podle dat srovnávajících počty nových případů na milion obyvatel počty výrazně stoupají například v Rakousku, Německu, Finsku nebo pozvolný nárůst zaznamenala také Velká Británie nebo Francie.

V ČR začaly počty stoupat minulý týden, zřejmě v souvislosti s šířením nakažlivější varianty omikronu BA.2. Od začátku února výrazně klesá i denní počet provedených testů. Relativní pozitivita diagnostických testů se přitom už od poloviny ledna drží nad 30 procenty. V pondělí byla sedmidenní průměrná téměř 37 procent, v Jihočeském či Ústeckém kraji i nad 40 procent.