Vyplývá to ze záznamu z mimořádného jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 12. května, na kterém rada rozhodla zahájit intervence na devizovém trhu.

Jednání rady s zúčastnilo šest ze sedmi členů rady. Chyběl člen bankovní rady Vojtěch Benda. Na rozdíl od standardního měnového zasedání o nastavení úrokových sazeb ČNB v tomto případě poměr hlasování nezveřejňuje.

Cílem intervencí je podle záznamu nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny při vysoké inflaci. "ČNB má k dispozici velké devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání," uvádí záznam. Rada ve čtvrtek zároveň rozhodla, že po dobu provádění intervencí bude pozastaven program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.

ČNB oznámila zahájení devizových intervencí hned po rozhodnutí rady ve čtvrtek 12. května. Během několika hodin od oznámení kurz koruny posílil pod 25 korun za euro. "Bližší informace k prováděným operacím na trhu nebude ČNB sdělovat," uvedla již tehdy centrální banka. Obecně slabší kurz koruny zdražuje v korunách dovážené zboží, a tím přispívá k inflaci.

Koruna vůči oběma hlavním světovým měnám oslabovala několik dní. Důvodem byly mimo jiné informace o jmenování Aleše Michla guvernérem ČNB. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. Koruna se těsně po oznámení intervencí obchodovala za zhruba 25,40 Kč/EUR, následně zhruba týden posilovala. Ve čtvrtek zakončila obchodování kolem 24,70 koruny za euro.

ČNB intervenovala na devizovém trhu proti oslabování koruny již na počátku března. Tehdy koruna oslabovala mimo jiné kvůli vypuknutí války na Ukrajině.

Předtím naposledy centrální banka intervenovala na devizovém trhu v rámci kurzového závazku v letech 2013 až 2017. Tehdy ovšem působila na trhu proti posilování koruny, a kurz tak držela kolem 27 korun za euro.