Zeman: Napadením Ukrajiny Rusko nezískalo nic a ztratilo prakticky všechno

Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Spojenecká vojska jej opustila loni.

Názor, že je válka na Ukrajině ruskou agresí, v české politice podle Zemana zastávají prakticky všichni. Prezident dnes řekl, že plně podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu, ocenil přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. Věří, že se Česko zapojí do rekonstrukce napadené země. Míní, že je nutné realisticky počítat s dlouhou opotřebovávací válkou.

"Samozřejmě, že při prvním hnutí mysli jsme dospěli k názoru, že u vedoucích představitelů Ruské federace došlo k jakési duševní poruše, ale toto vysvětlení by bylo poněkud laciné," řekl k příčinám ruské invaze na Ukrajinu. Věrohodnou hypotézu, o které je nutné přemýšlet, podle prezidenta přinesl Herzog.

Zeman od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. "Upozorňoval jsem, že vyklízení pozic Tálibánu povede k vytvoření nového teroristického centra," poznamenal.

"Domnívám se, že cíl mezinárodního společenství, kterým bylo bojovat proti mezinárodnímu terorismu, zdaleka ještě není dosažen, a že nám hrozí nebezpečí," řekl dnes prezident. Odchod z Afghánistánu označil za zbabělost.

Ruské vedení podle něj zřejmě dospělo k názoru, že když NATO ustoupilo v Afghánistánu, ustoupí i v případě ruského útoku na Ukrajinu. "Mohu říci, že toto očekávání, díky bohu, nenabylo platnosti, ale, a to je důležité, bylo pravděpodobně ruskou motivací k tomuto útoku," řekl Zeman.

Zeman: Jednou z příčin energetické krize je zelený fanatismus

Jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak. Při setkání na Pražském hradě to dnes českým velvyslancům řekl prezident Miloš Zeman. Apeloval na ně, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka.

Zeman připomněl sousední Německo, které podle něj má v úmyslu uzavřít tři zbývající jaderné elektrárny. "O uhelných elektrárnách nemluvě. Pak je celkem jednoduchá bilance, kdy snížení nabídky energie při konstantní poptávce vede ke zvýšení cen elektrické energie a podobně ke zvýšení cen energetických surovin," poznamenal.

V Německu se v současnosti vedou debaty o prodloužení životnosti posledních tří tamních jaderných elektráren kvůli úsporám plynu. Nevyloučil to kancléř Olaf Scholz, podle ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka by se to ale nevyplatilo.

V cenách energií se podle prezidenta musela projevit též rostoucí cena emisních povolenek. V EU nedávno vystoupila na rekord, blíží se ke 100 eurům za tunu. Zeman kritizoval také plánované zásadní omezení prodeje aut se spalovacími motory. Povede to podle něj k nástupu energeticky daleko náročnější elektromobility.

Prezident uvítal pondělní slova premiéra Petra Fialy (ODS), který vybídl velvyslance, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Připomněl, že v pondělí přijal dubajskou princeznu šajchu Latífu, jednu z dcer dubajského vládce Muhammada bin Rašída Maktúma, a že na podzim by měl Česko navštívit katarský emír Tamim bin Hamad Sání.

ČR by si podle Zemana neměla hrát na velmoc, protože je malý až střední stát, kde 80 procent hrubého domácího produktu tvoří export. Za hlavní úkol velvyslanců považuje péči o prosazení vývozců v zahraničí a o přivádění zahraničních investic do ČR. Opět kritizoval pražské komunální politiky, jejichž gesta podle něj komplikují přístup exportérů na trh v Číně.

Prezident považuje za důležité, aby se o otázkách dotýkajících se suverenity země hlasovalo v unii nadále jednomyslně. Zeman také uvedl, že považuje spolupráci ve visegrádském formátu za užitečnou, její zpochybňování pokládá za hloupé. Zabránila podle něj například povinnému zavedení migračních kvót před několika lety. "Odsuzuji útoky, které jsou z některých bruselských míst vedeny jak vůči Polsku, tak vůči Maďarsku," poznamenal. Unijní instituce vedou s Budapeští a Varšavou řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot.

Porada trvá celý týden do pátku, přijetí na Hradě je jedním z tradičních bodů. Zeman se jakožto prezident letos setkává s velvyslanci naposled. V minulosti byl na setkání na Hradě zván i ministr zahraničí, letos se tak ale nestalo. Zeman Jana Lipavského (Piráti), kterého původně nechtěl do úřadu jmenovat, opakovaně kritizoval.

Témata:  Miloš Zeman,  válka na Ukrajině