V tuzemsku a zemích východní Evropy převažují trojnásobně častěji ženy měnící se v muže, na Západě naopak. Na tiskové konferenci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) k problematice transgenderu to řekl klinický psycholog Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty a VFN Petr Weiss.

Čeští lékaři se problematikou zabývají už od 60. let. "Proč se člověk cítí nekomfortně ve svém těle, do kterého se narodil, nevíme. Příčiny těchto poruch neznáme, a proto je ani nedokážeme kauzálně řešit. Neumíme změnit software, tedy to, co mají naši pacienti v hlavě, čím se cítí být, v rámci možností se alespoň snažíme změnit hardware, tedy jejich tělo. Psychologickou a psychiatrickou intervencí, hormonální léčbou, operací, následnou psychiatrickou terapií tak, aby se i vzhledem co nejvíc přiblížili pohlaví, kterým se cítí být," popsal Weiss.

Změna identity, která vede i k úřední změně pohlavní, je několikaletý proces. Od roku 2012 ho upravuje zákon o specifických zdravotních službách. Začíná se psychologickými a zdravotními vyšetřeními, která ukáží, zda bude možná hormonální léčba a operace. "Nemáme žádné testy, laboratorní nebo přístrojové vyšetření, které by nám diagnózu objektivně potvrdilo," uvedl. U zájemců o změnu identity se sleduje například i preference hraček a her už od předškolního věku, výběr kolektivu nebo oblékání, časté je převlékání chlapců do šatů matek či sester.

Podmínkou je také takzvaný real life test, tedy nejméně roční období, kdy pacient před operací žije v nové vybrané roli. V ČR a dalších několika evropských zemích je povinnou součástí úřední změny pohlaví také operace včetně sterilizace. Pro některé je podle odborníků nepřijatelná, takže změnu raději nepodstupují.

Zatímco nutnost operace odmítl Evropský soud pro lidská práva, český Ústavní soud podmínku sterilizace letos v březnu potvrdil. Změnu zákona, která by nutnost sterilizace zrušila, připravilo v roce 2017 ministerstvo spravedlnosti. Sexuologická společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně na návrh reagovala v tom smyslu, že jde o politické, nikoliv medicínské rozhodnutí. Vláda ani Sněmovna návrh, který podporovala i tehdejší ombudsmanka, od té doby neprojednala.

Od roku 2013 do loňska se množství žádostí zvýšilo o 315 procent. Komise posuzující žádosti se dříve scházela čtyřikrát do roku, v současné době jsou jednání každý měsíc. Proč ale počet lidí, kteří mají o změnu zájem, roste, odborníci nevědí a teorie jsou různé. Může jít podle Weisse z části o módní trend, ale i o vliv osvěty, díky níž více lidí o tématu přemýšlí. Podle vedoucího lékaře Sexuologického ústavu Ivo Procházky se uvažuje i o biologických příčinách, například hormonálních nebo vlivu vývoje plodu v těle matky.

Pacientům, kteří jsou vyhranění už v brzkém věku, mohou lékaři pomocí hormonů budoucí proměnu usnadnit. "V současnosti je možné nasadit takzvanou blokádní terapii. V ní se podávají hormony, které zabrání rozvoji druhotných pohlavních znaků, jako jsou prsa, vousy či ochlupení. Operativní proměna v budoucnosti je tak mnohem snazší a vzhled více odpovídá novému pohlaví," uvedl Procházka. Nutný je podle něj souhlas rodičů a po vysazení léčby se tělesné pohlavní znaky obnoví. Pro operativní změny je limit od 18 let.