Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Známý lékař si podal Zemana. Drží ho naživu jen aby byl prezident?

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Neurolog a vysokoškolský pedagog Martin Jan Stránský tvrdí, že demokracie v Česku bude až za desítky let. Je před tím potřeba ale splnit několik podmínek.

Podle neurologa může být v Česku demokracie nejdříve za dvacet let. Nejprve podle něj ale musí vymřít komunisté a jejich voliči musí změnit názor, řekl v rozhovoru pro Reflex.

Komunisté jsou podle něj "skryté zlo" a stříleli by nás do zad, včetně jejich předsedy Vojtěcha Filipa. Je proto prý klíčové, aby vymřeli.

Stránský také tvrdí, že český národ je zakomplexovaný kvůli své složité historii. Měli bychom naopak být víc tolerantní, mít se rádi a být pozitivnější.

V tom by nám podle něj pomohl dobrý prezident. Od Václava Havla jsme ale prý měli jen ty hlavy státu, které společnost rozdělovaly. A ani Miloš Zeman není výjimkou.

"Za prvé už má věk, za druhé je alkoholik, za třetí má cukrovku, za čtvrté je těžký kuřák a za páté nemůže chodit, aniž by ho někdo držel z obou stran. To neznamená, že nemůže dělat prezidenta, ale není zdravý," uvedl.

Dodal, že Zeman je léčen tak, aby mohl vykonávat svou funkci, podle něj je to ale už rizikový pacient.

Témata:  Martin Jan Stránský Miloš Zeman

Související

Aktuálně se děje

20. prosince 2025 17:31

19. prosince 2025 21:49

Metro opět staví na Pankráci. Rekonstrukci se podařilo dokončit předčasně

Vlaky metra na lince C od pátečního odpoledne opět zastavují ve všech stanicích. Cestující mohou po téměř roční rekonstrukci znovu nastupovat a vystupovat na Pankráci, kde do budoucna bude možné přestupovat i na linku D, která ještě není v provozu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Blackout v Česku: Jeho pravděpodobnost byla 1 ku 3 milionům. ČEPS zveřejnil příčinu

Společnost ČEPS zveřejnila podrobnou zprávu o vyšetřování rozsáhlého výpadku elektřiny, který 4. července téhož roku zasáhl část Prahy a čtyři kraje. Hlavním závěrem je, že za kolaps mohl unikátní souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely. Pravděpodobnost takové shody okolností v rozmezí jedné hodiny byla vyčíslena na pouhých 1 : 3 000 000. Před samotným incidentem byla soustava stabilní a splňovala všechna bezpečnostní kritéria, což potvrdila i evropská asociace ENTSO-E.