Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Známý lékař si podal Zemana. Drží ho naživu jen aby byl prezident?

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Neurolog a vysokoškolský pedagog Martin Jan Stránský tvrdí, že demokracie v Česku bude až za desítky let. Je před tím potřeba ale splnit několik podmínek.

Podle neurologa může být v Česku demokracie nejdříve za dvacet let. Nejprve podle něj ale musí vymřít komunisté a jejich voliči musí změnit názor, řekl v rozhovoru pro Reflex.

Komunisté jsou podle něj "skryté zlo" a stříleli by nás do zad, včetně jejich předsedy Vojtěcha Filipa. Je proto prý klíčové, aby vymřeli.

Stránský také tvrdí, že český národ je zakomplexovaný kvůli své složité historii. Měli bychom naopak být víc tolerantní, mít se rádi a být pozitivnější.

V tom by nám podle něj pomohl dobrý prezident. Od Václava Havla jsme ale prý měli jen ty hlavy státu, které společnost rozdělovaly. A ani Miloš Zeman není výjimkou.

"Za prvé už má věk, za druhé je alkoholik, za třetí má cukrovku, za čtvrté je těžký kuřák a za páté nemůže chodit, aniž by ho někdo držel z obou stran. To neznamená, že nemůže dělat prezidenta, ale není zdravý," uvedl.

Dodal, že Zeman je léčen tak, aby mohl vykonávat svou funkci, podle něj je to ale už rizikový pacient.

Témata:  Martin Jan Stránský Miloš Zeman

Související

Aktuálně se děje

27. října 2025 10:18

27. října 2025 4:00

Zimní počasí o podzimních prázdninách. Předpověď na pondělí mluví jasně

Dětem dnes sice pokračují pětidenní podzimní prázdniny, ale počasí bude místy spíše zimní. Navzdory tomu, že je teprve konec října. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může na horách napadnout až 20 centimetrů sněhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Státní vyznamenání 2025: Česko slaví 107 let od vzniku Československé republiky

Nezávislost Československa byla slavnostně vyhlášena 28. října 1918 Národním výborem v Praze. Pětičlennou skupinu tvořili Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, dnes známí jako „muži 28. října“. Jejich akce proběhla v úzké koordinaci s Československou národní radou v zahraničí, která se za prozatímní vládu prohlásila už o čtrnáct dní dříve. Národní výbor pro zajištění veřejného pořádku řídil zemi pomocí dekretů a zachoval kontinuitu stávajících zákonů.