Američané rozmístí systémy THAAD v Izraeli. Írán se může přinejhorším rozčilovat

Američané Izraelcům na obranu proti raketovým útokům poskytnou vyspělé protiraketové systémy THAAD, a to i s vojáky, kteří je budou obsluhovat. Podle tiskového tajemníka Pentagonu Pata Rydera má toto opatření za cíl posílit izraelskou protivzdušnou obranu po bezprecedentních útocích Íránu, které proběhly 13. dubna a 1. října.

Protiraketový systém THAAD (Terminal High-Altitude Area Defense) je navržen k likvidaci balistických raket krátkého a středního doletu. Rozhodnutí o jeho nasazení vydal americký prezident Joe Biden, na jehož pokyn ministr obrany Lloyd Austin povolil vyslání této obranné baterie a amerického vojenského personálu do Izraele.

Izraelci se v současné době připravují na odvetu proti Íránu za nedávný útok zhruba 180 balistickými střelami, přičemž stále není jasné, jak tato odpověď bude vypadat. Je ale možné očekávat, že izraelská akce vyvolá ještě silnější íránskou reakci. I to je jeden z důvodů, proč Američané do Izraele systémy THAAD posílají.

Pokud tedy k dalšímu masivnímu íránskému útoku dojde, nebudou ho likvidovat „pouze“ systémy Iron Dome a Davidův prak, nýbrž se na takové akci budou přímo podílet také američtí vojáci. Zároveň Američané zasáhnou proti raketám libanonského Hizballáhu, které za poslední den zranily desítky Izraelců a zabily čtyři vojáky.

Důsledky rozhodnutí Bílého domu a Pentagonu můžou být dalekosáhlé. Pokud Američané zasáhnout íránské rakety zaměřené na Izrael, Teherán samozřejmě Washington obviní z vměšování do tohoto konfliktu a určí ho jako jednu z válčících stran. Írán ale (zatím) nemá žádnou možnost přímo zasáhnout americké území, takže konflikt mezi Washingtonem a Teheránem spíše proběhne přímo na Blízkém východě nebo asymetricky.

Co může hrát roli jsou íránské zástupné síly. Hamás, Hizballáh, revoluční gardy i Hutíjové mají potenciál zasáhnout americké (či západní) území prostřednictvím útoků jednotlivců – západním jazykem teroristickými útoky. Konflikt mezi Íránem a USA tak spíše proběhne asymetricky – tedy státní aktér půjde proti nestátnímu aktéru, který nebude působit škody pravidelnou armádou, ale zprostředkovaně.

I takové důsledky může mít nasazení systémů THAAD v Izraeli. Nejde ale pouze o to, jak zareaguje Írán nebo jeho zástupné síly. Pokud přijde íránský útok nebo útok Hizballáhu a zabije či zraní některého z amerických vojáků, Washington bude zuřit – a bude zuřit o to více ve chvíli, kdy na místo šéfa Bílého domu dosedne Donald Trump.

Ten je (alespoň dle svých slov) ochoten zasáhnout Írán tak tvrdě, že už nebude schopen působit na Blízkém východě tak mohutně, jako to dělá dnes. Zřejmě ani reakce prezidentky Kamaly Harrisové nebude nijak přívětivá – ba naopak. Írán rozehrál hru, která značně přesahuje jeho síly. Přítomnost amerických sil v Izraeli, připravených kdykoli zasáhnout proti přilétající raketě, znamená, že Teherán bude muset zvážit každý svůj krok.

A stejně musí činit Moskva – její stále bližší spojenectví s Íránem se nemusí vyplatit ve chvíli, kdy se islámská republika dostane do konfliktu s USA. Válka s Washingtonem je totiž přesně to poslední, co putinovské Rusko chce – ač se to tak podle ruské rétoriky nezdá, jde o jeho primární existenční obavu, protože každý člen ruského vedení moc dobře ví, že Rusko potenciální válku se Západem nemusí přežít (a totéž platí obráceně).

Co je tedy pravděpodobnější – v okamžik vypuknutí války na Blízkém východě se Rusové stáhnou a budou podporovat Írán jen minimálně. Čínské vztahy k Teheránu jsou většinou čistě ekonomického rázu a není až takový problém je v určitou chvíli přerušit nebo omezit. Írán tak už nebude mít podporu dvou předních světových mocností – a s další bude ve válce.

Teokratický režim v Íránu není nijak extra oblíbený a řada občanů za něj zřejmě nebude chtít položit život. A nutit lidi do války se také nemusí vyplatit – už vzhledem k tomu, jaká nespokojenost Íránem zmítá.

Pravděpodobně tak dojde k situaci, kdy se íránští představitelé budou rozčilovat nad americkou opovážlivostí a jejich agrese zůstane pouze rétorická. Teherán si aktuálně nemůže dovolit otevřenou válku s USA (a Izraelem), neboť sám není právě symbolem stability a prosperity.

Naopak, případná válka Írán zničí a pravděpodobně se budeme dívat na další, tentokrát nikoli islámskou revoluci, jako v roce 1979. Teherán své další kroky musí volit opatrně a s uvědoměním, že i když usiluje o status regionální velmoci, tak k vytouženému cíli má ještě velmi daleko.

Témata:  Izrael,  USA,  protiraketový štít THAAD