Mnichovská zrada 2.0: Trump si usmíří Putina, ale válce s ním se nevyhne

Trump při setkání s novináři prohlásil, že členství Ukrajiny v NATO je podle něj téměř nereálné. Vyjádřil také pochybnosti o tom, zda Kyjev dokáže znovu získat veškerá ztracená území. Trump naznačil, že příměří na Ukrajině by mohlo být dosaženo v blízké budoucnosti a že dříve či později bude nutné uspořádat volby.

Problémem však zůstává, že Ukrajina je podle některých komentátorů odsunutá na vedlejší kolej. „Nejprve Donald Trump mluvil s Vladimirem Putinem hodinu a půl a teprve poté mluvil s Volodymyrem Zelenským, který byl informován o tom, co se stalo během prvního telefonátu,“ uvedl korespondent TVN Marcin Wrona.

Je to žalostná a nepříjemná připomínka roku 1938, kdy Velká Británie a Francie obětovaly československé pohraničí ve snaze vyhnout se válce s nacistickým Německem. Jak se však obě tehdejší velmoci přesvědčily už o rok později, politika ústupků nefunguje – agresor si vezme, co může, a pokud není zastaven, bude pokračovat dál.

Trump hrozí vrátit svět zpět do roku 1938. Po boku má fakticky fašistického spojence, nejbohatšího člověka na světě Elona Muska, a zároveň neváhá obětovat ukrajinské pohraničí ve snaze usmířit Rusko.

Jednoduchá otázka pro pana Trumpa (kéž by si ji přečetl): Co udělalo Německo poté, co si ho Francie a Británie pokusily usmířit?

Chronologicky: v roce 1938 zabralo československé pohraničí, v březnu 1939 zahájilo okupaci celého Československa, v září 1939 vpadlo do Polska, které o měsíc později padlo pod tlakem Německa a Sovětského svazu. Do léta 1940 už Německo ovládalo většinu západní a severní Evropy.

Pokud Trump přistoupí na mírové uspořádání bez Ukrajiny, Kyjevu nezbude než pokračovat v boji nebo – stejně jako Československo v roce 1938 – pod tlakem velmocí poníženě ustoupit a nechat Vladimira Putina obsadit pohraničí.

A jestli k tomu dojde ještě letos, do dvou let budeme svědky okupace celé vyčerpané a zničené Ukrajiny. Rusko se ocitne na hranicích se Slovenskem, Rumunskem, Polskem a Maďarskem – a veškeré úsilí o zajištění bezpečnosti Evropy bude v troskách.

Nový americký prezident přitom vůbec nepřipouští možnost, že se Ruská federace aktivně připravuje na otevřenou válku se Severoatlantickou aliancí – a tedy i se Spojenými státy. Opakuje se tak stejný scénář jako během druhé světové války: světové mocnosti nečinně sledují, co Putin provádí na východě Evropy, a místo rozhodného jednání jen vyčkávají, kam až to může zajít.

Když Rusko zahájilo agresi proti Ukrajině, evropští lídři se dušovali, že appeasement je minulostí a Moskva za své činy ponese tvrdé důsledky. Stačily však pouhé tři roky a tyto sliby se zhroutily jako domeček z karet. Putin si dělá, co chce, a západní spojenci – byť neochotně – jen nečinně přihlížejí. Díváme se na Mnichov 2.0.

Témata:  válka na Ukrajině,  Donald Trump,  Vladimír Putin