Už se stalo tradicí, že Kreml ujišťuje o svém zájmu o mír, načež svá slova vzápětí doprovodí dalšími útoky na civilní cíle či posilováním útočných kapacit. Ani tento týden nepřinesl výjimku. Zatímco Vladimir Putin veřejně prohlašoval, že je otevřen jednáním o míru, nad ukrajinskými městy zněly letecké poplachy a v ruském zázemí přibývalo jednotek, které se zjevně připravují na rozsáhlejší jarní nebo letní ofenzívu.
Je tedy zřejmé, že ruská slova postrádají jakoukoli věrohodnost. Navzdory tomu, jak systematicky a dlouhodobě Moskva klame všechny okolo, neváhá předkládat požadavky, které hraničí s absurditou. Severoatlantická aliance má podle Rusů například stáhnout své síly za hranice z roku 1997 a fakticky tedy opustit své východoevropské členy, včetně České republiky, Slovenska či Polska, a ponechat je napospas ambicím ruského impéria.
Samozřejmě, v diplomacii je legitimní formulovat vlastní požadavky, a nelze Rusku upírat právo své zájmy artikulovat. Pokud však Moskva očekává, že se Severoatlantická aliance stáhne, aniž by s ní byla ve válečném stavu, je naprosto namístě, aby Západ přišel s vlastními, jasně formulovanými podmínkami.
Rusko vede útočnou válku proti Ukrajině již čtvrtým rokem a dopouští se činů, které dalece překračují jakékoli meze přijatelného. Právě proto by na území Ukrajiny měly působit evropské síly, aby bylo zajištěno, že imperiální ambice Moskvy opět nepřerostou v ničím neomezenou agresi.
Tyto síly by měly operovat na základě mandátu nejen Severoatlantické aliance, ale i Evropské unie. Aby měly reálnou šanci čelit ruské armádě, musí jít o desetitisíce vojáků ze států, které budou ochotny je vyslat. Nemusí jít o plošnou povinnost, dobrovolníků se najde dostatek. Zvláště státy východní Evropy jsou připraveny vyslat imperiální Moskvě jednoznačný signál, že agrese už není cesta.
Abychom tedy Moskvě vyšli vstříc, evropští vojáci samozřejmě nemusí operovat přímo u ruských hranic, to by bylo zbytečně provokativní a dalo by Rusku záminku tvrdit, že se cítí ohroženo. Plně postačí, pokud by se evropské jednotky rozmístily na pravém břehu Dněpru, od oblasti Kyjeva, přes Záporoží až po Cherson. Takové rozmístění by představovalo dostatečně silný signál odhodlání, aniž by bylo možné ho v dobré víře interpretovat jako hrozbu – vždyť všechna tato města leží stovky kilometrů od samotného ruského území.
Pokud Rusko odmítne i takto, nutno zdůraznit, mimořádně vstřícný návrh, nastane čas rozmístit evropské jednotky přímo u rusko-ukrajinských hranic. Sumy, Charkov, Doněck, Mariupol. To jsou místa, která podle mezinárodního práva náleží výlučně Ukrajině. Rusko totiž na východě Ukrajiny nemá legitimní nárok ani na jediný čtvereční metr. Po letech systematického ničení těchto oblastí je zcela přijatelné, aby jejich bezpečnost zajišťovaly elitní evropské síly, připravené Moskvu důsledně a trvale konfrontovat s realitou, že hranice existují a musí být respektovány.
Témata: válka na Ukrajině, Rusko, komentář
Související
29. června 2025 15:56
28. června 2025 10:37
26. června 2025 21:04
22. června 2025 13:22
20. června 2025 12:20
20. června 2025 9:41
