Do kin míří dokument Víta Klusáka o autentickém českém neonacistovi

Dalibor K. pracuje jako lakýrník, točí amatérské horory, skládá naštvané písně a maluje. Blíží se mu čtyřicítka, bydlí s matkou a nesnáší svoji práci, cikány, Židy, uprchlíky, homosexuály, Merkelovou, pavouky a zubaře.

"Natáčení dokumentu o životě obyčejného neonacisty začalo ve chvíli, kdy se jeho matka seznámila přes Facebook se Slovákem Vladimírem, který s oblibou říká, že by 'z cikánů udělal asfalt'. Její nový vztah rozpoutal u Dalibora odhodlání najít si také vážnou známost. Film o osamělém muži tak dostal životní dynamiku," uvedl o tom Klusák.

Sžíravě absurdní a přitom ledově mrazivá tragikomedie přibližuje radikální světonázor "obyčejných slušných lidí". A když už se zdá, že ve své palčivosti nemůže jít dále, vyvrcholí zcela nekompromisním způsobem. "Vždyť on je hodnej, jenom má blbý názory," říká v jednu chvíli o Daliborovi jeho máma.

Podle Klusáka bylo při natáčení nejtěžší udržet balanc mezi kritickým odstupem a empatií. "Těžko říct, zda se to povedlo. S nacistickou ideologií se pochopitelně neztotožňuji, přesto jsem od začátku věděl, že nechci natočit aktivistický odsudek, dokumentární popravu nácka. Přišlo mi cennější zkusit pochopit, jak se z citlivého kluka z maloměsta stane neonacista. Proč to o sobě hrdě prohlašuje? A jak je možné, že mu to jeho blízcí s úsměvem schvalují," vysvětlil režisér.

"Naší neskromnou ambicí je skrze Dalibora nahlédnout do hlav a srdcí tisíců lidí, kteří svůj světonázor podřídili nenávistnému strachu z jinakosti. Ukázat, z jakého podhoubí se rodí novodobá vlna rasismu a nesnášenlivosti," dodal.

"Dalibor nikdy nebyl mimo Prostějov, dokonce nebyl ani v Praze, nestál na Karlově mostě a neprošel se po Vyšehradě. O sobě říká, že nepotřebuje obcházet památky, aby měl vlast v srdci," dodal režisér.

Témata:  neonacisté,  extremismus,  filmy