Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zemřel francouzský režisér Lanzmann, uznání se mu dostalo za dokumentu o holokaustu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INT

Paříž - Ve věku 92 let dnes zemřel francouzský režisér Claude Lanzmann. Celosvětového uznání se mu dostalo v roce 1985 s dokumentem Šoa, který Lanzmann postavil na výpovědích očitých svědků, kteří přežili holokaust.

O úmrtí režiséra informovalo francouzské nakladatelství Gallimard, které vydalo jeho autobiografii. Natáčení dokumentu Šoa trvalo zhruba deset let. "Věděl jsem, že předmětem filmu bude samotná smrt. Spíše smrt než přežití," napsal Lanzmann ve své autobiografii.

Dokument se dočkal vysokého uznání. Americký filmový kritik Roger Ebert jej označil za "jeden z nejlepších filmů, jaký kdy někdo udělal". 

Lanzmann, který se narodil v Paříži v rodině židovských imigrantů z Ruska, se kromě tvorby filmů věnoval i literatuře a novinařině. V roce 2011 obdržel francouzský Řád Čestné legie, o dva roky později na filmovém festivalu Berlinale pak čestného Zlatého medvěda za celoživotní dílo.

Témata:  Claude Lanzmann filmy kultura holocaust úmrtí

Aktuálně se děje

22. února 2025 13:02

Daňové přiznání za rok 2024: Do kdy jej podat a jak jej zaplatit?

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinností pro každou fyzickou osobu, která má daňovou povinnost v České republice, a to jak pro rezidenty, tak pro nerezidenty, přičemž u nerezidentů se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR. Při podávání přiznání musíte zahrnout všechny příjmy, s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozené, nebo těch, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský snímek Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.