Z průzkumu mezi 2519 respondenty mimo jiné vyplynulo, že ti, kteří i před pandemií nesledovali obsah přes placené video služby (VOD), své zvyky během pandemie většinou nezměnili. U ostatních skupin, které v nějaké míře placená videa sledovaly, sledovanost těchto kanálů vzrostla. Celkem 56 procent oslovených nenavštívilo v prvních měsících po opětovném otevření kin filmová představení ani jednou, 27 procent zavítalo do kina na jedno nebo dvě představení. Lidé v době pandemie také dávali přednost oddechovým žánrům a častěji sledovali filmy, které už v minulosti viděli.

Kromě placených VOD služeb narostlo také stahování nelegálního obsahu. Podle výzkumu to ale nebylo na úkor placených služeb. Část diváků, kteří využívají placené služby, stahují i nelegální obsah.

Studie Vysoké školy ekonomické v Praze se také zabývala rozdělením diváků do různých skupin podle různých pohledů na sledování filmové produkce. Zajímavou skupinou jsou například technofilní - kosmopolitní lidé, kteří tvoří 17 procent diváků. Jde většinou o mladé lidi, výrazně převažují muži, mají vyšší vzdělání. Upřednostňují často placené VOD služby, ale i stahování obsahu. Výrazně u nich ale chybí obliba českých filmů a seriálů, která je v ostatních skupinách silná. Početně největší skupinou jsou takzvaní televizní diváci. Mezi nimi převažují ženy, spíše starší. Do kin chodí minimálně a dávají přednost českým filmům a seriálům.

Autoři studie se zabývali i oblíbeností artových filmů, i když, jak přiznávají, specifikace tohoto žánru je velmi těžká a často také velmi subjektivní. Na zpracování profilu artového diváka použil výzkum i strojové učení, které na základě odpovědí respondentů vytipovalo preference artového diváka. Jde většinou o vzdělané lidi, kteří sledují spíše televizní kanály jako ČT art nebo ČT 24, sledují podcasty a jsou z velké části z Prahy.